Dne 15. září 1887 mohla být vytvořena první třída dívčí měšťanské školy.

Pro obě instituce působilo: 8 učitelů obecné školy, 6 učitelů měšťanské školy, 2 industriální učitelky, 1 katecheta a 1 ředitel měšťanské školy.

V letech 1907/08 se obě školy rozvinuly na pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy. Za toto rozšíření vděčila obec především neúnavnému úsilí a nasazení ředitele měšťanské školy Johanna Nagela. Horní Slavkov (Schlaggenwald) se pro mládež města i okolí stal důležitým faktorem pro školní vzdělání.

Pro žáky z městské oblasti byla návštěva měšťanské školy povinná. Děti z okolních vesnic se vyučování účastnily dobrovolně. Právě tito žáci projevovali navzdory dlouhým a namáhavým cestám do školy velký zájem. Tak museli krásenští (Schönfeld) měšťanští žáci, mezi nimiž bylo mnoho dívek, chodit pěšky tři kilometry dlouhou silnicí, která byla tehdy v létě velmi prašná a v zimě dost kluzká. Kfelské, lestkovské, podstráňské děti a děti z Hubova dvora (Hubhof) se v zimě často probíjely vysokými závějemi. Někdy museli jít s nimi dokonce i otcové, aby uvolnili cestu. Bošířovští a nálezovští (Nallesgrün) žáci měli stejné potíže, když chodili polními cestami. Pohodlnější, ale mnohem delší byla jejich cesta do školy, pokud používali silnici.

Gfellští měšťanští žáci to měli obzvlášť těžké. Když po strmě stoupající silnici dosáhli „Häich", tedy výšiny, foukal jim často do tváře štiplavý vítr, než přišli přes úvoz do Horního Slavkova (Schlaggenwald). Protože byl úvoz v zimě zavátý sněhem, jezdili většinou do školy na lyžích.

Jak rozsáhlé bylo vzdělávání na měšťanské škole, ukazuje rozdělení předmětů.

Povinné byly: náboženství – němčina spojená s naukou o slohu – občanská nauka a státoobčanská výchova – zeměpis a dějepis – přírodopis (biologie) a přírodověda (fyzika) – počty spojené s jednoduchým účetnictvím – geometrie a geometrické kreslení – kreslení z volné ruky – zpěv – ruční práce – nauka o domácnosti a tělesná výchova.

Nepovinné předměty: čeština a francouzština – těsnopis. Od roku 1938 se místo češtiny vyučovala angličtina.

Ve dvacátých letech se projevily slabé ročníky jako důsledek první světové války. Nízké počty žáků způsobily, že v letech 1927 až 1931 byly chlapecká a dívčí měšťanská škola sloučeny v chlapecké školní budově. Začalo to u třetích tříd. Význam měšťanské školy se projevoval i v tom, že její absolvování bylo předpokladem pro přijímací zkoušku na vyšší školy, tak v okolí pro učitelské ústavy v Chebu (Eger) a Stříbře (Mies), obchodní školu a obchodní akademii v Karlových Varech (Karlsbad) a hudební školu v Bečově (Petschau). Další možnosti nabízela státní průmyslová škola (inženýrská škola), lesnická škola, hotelová odborná škola a odborná škola pro učitelky ručních prací.

Protože pro skládání přijímací zkoušky na obchodní akademii a učitelský ústav bylo třeba dosáhnout 15 let, byla trojtřídní měšťanská škola rozšířena o takzvaný „jednoletý kurz", z něhož později vznikla čtvrtá třída.

Ve velkých městech byla měšťanská škola rozšířena o 5. a 6. třídu. Naši žáci navštěvovali tyto třídy v Karlových Varech-Rybářích (Fischern) nebo ve Falknově (Falkenau).

Po připojení k Německu v roce 1938 nastaly ve školním roce 1939/40 i změny ve školství. Obecná škola byla podle říšského označení nazvána „základní školou" (Grundschule) a měšťanská škola podle rakouského označení „hlavní školou" (Hauptschule).

věta pokračuje na dalším listu ⟶