Dne 15. září 1887 mohla být vytvořena první třída dívčí měšťanské školy.
Pro obě instituce působilo: 8 učitelů obecné školy, 6 učitelů měšťanské školy, 2 industriální učitelky, 1 katecheta a 1 ředitel měšťanské školy.
V letech 1907/08 se obě školy rozvinuly na pět tříd obecné a tři třídy měšťanské školy. Za toto rozšíření vděčila obec především neúnavnému úsilí a nasazení ředitele měšťanské školy Johanna Nagela. Horní Slavkov (Schlaggenwald) se pro mládež města i okolí stal důležitým faktorem pro školní vzdělání.
Pro žáky z městské oblasti byla návštěva měšťanské školy povinná. Děti z okolních vesnic se vyučování účastnily dobrovolně. Právě tito žáci projevovali navzdory dlouhým a namáhavým cestám do školy velký zájem. Tak museli krásenští (Schönfeld) měšťanští žáci, mezi nimiž bylo mnoho dívek, chodit pěšky tři kilometry dlouhou silnicí, která byla tehdy v létě velmi prašná a v zimě dost kluzká. Kfelské, lestkovské, podstráňské děti a děti z Hubova dvora (Hubhof) se v zimě často probíjely vysokými závějemi. Někdy museli jít s nimi dokonce i otcové, aby uvolnili cestu. Bošířovští a nálezovští (Nallesgrün) žáci měli stejné potíže, když chodili polními cestami. Pohodlnější, ale mnohem delší byla jejich cesta do školy, pokud používali silnici.
Gfellští měšťanští žáci to měli obzvlášť těžké. Když po strmě stoupající silnici dosáhli „Häich", tedy výšiny, foukal jim často do tváře štiplavý vítr, než přišli přes úvoz do Horního Slavkova (Schlaggenwald). Protože byl úvoz v zimě zavátý sněhem, jezdili většinou do školy na lyžích.
Jak rozsáhlé bylo vzdělávání na měšťanské škole, ukazuje rozdělení předmětů.
Povinné byly: náboženství – němčina spojená s naukou o slohu – občanská nauka a státoobčanská výchova – zeměpis a dějepis – přírodopis (biologie) a přírodověda (fyzika) – počty spojené s jednoduchým účetnictvím – geometrie a geometrické kreslení – kreslení z volné ruky – zpěv – ruční práce – nauka o domácnosti a tělesná výchova.
Nepovinné předměty: čeština a francouzština – těsnopis. Od roku 1938 se místo češtiny vyučovala angličtina.
Ve dvacátých letech se projevily slabé ročníky jako důsledek první světové války. Nízké počty žáků způsobily, že v letech 1927 až 1931 byly chlapecká a dívčí měšťanská škola sloučeny v chlapecké školní budově. Začalo to u třetích tříd. Význam měšťanské školy se projevoval i v tom, že její absolvování bylo předpokladem pro přijímací zkoušku na vyšší školy, tak v okolí pro učitelské ústavy v Chebu (Eger) a Stříbře (Mies), obchodní školu a obchodní akademii v Karlových Varech (Karlsbad) a hudební školu v Bečově (Petschau). Další možnosti nabízela státní průmyslová škola (inženýrská škola), lesnická škola, hotelová odborná škola a odborná škola pro učitelky ručních prací.
Protože pro skládání přijímací zkoušky na obchodní akademii a učitelský ústav bylo třeba dosáhnout 15 let, byla trojtřídní měšťanská škola rozšířena o takzvaný „jednoletý kurz", z něhož později vznikla čtvrtá třída.
Ve velkých městech byla měšťanská škola rozšířena o 5. a 6. třídu. Naši žáci navštěvovali tyto třídy v Karlových Varech-Rybářích (Fischern) nebo ve Falknově (Falkenau).
Po připojení k Německu v roce 1938 nastaly ve školním roce 1939/40 i změny ve školství. Obecná škola byla podle říšského označení nazvána „základní školou" (Grundschule) a měšťanská škola podle rakouského označení „hlavní školou" (Hauptschule).
Am 15. September 1887 konnte die erste Klasse der Mädchenbürgerschule gebildet werden.
Für die beiden Anstalten wirkten: 8 Volksschullehrer, 6 Bürgerschullehrer, 2 Industrielehrerinnen, 1 Katechet und 1 Bürgerschuldirektor.
Im Jahre 1907/08 entwickelten sich die beiden Schulen zu fünf Klassen Volks- und drei Klassen Bürgerschule. Dieser Ausbau war der Stadtverwaltung und vor allem dem rastlosen Drängen und dem Einsatz des Bürgerschuldirektors Johann Nagel zu verdanken. Schlaggenwald war für die Jugend der Stadt und der Umgebung ein wichtiger Faktor für die Schulbildung geworden.
Für die Schüler aus dem Stadtgebiet war der Besuch der Bürgerschule Pflicht. Die Kinder der umliegenden Dörfer nahmen am Unterricht freiwillig teil. Gerade diese Schüler zeigten trotz langer und beschwerlicher Schulwege großes Interesse. So mußten die Schönfelder Bürgerschüler, unter denen viele Mädchen waren, die drei Kilometer lange Straße zu Fuß gehen, die damals im Sommer sehr staubig und im Winter recht glatt war. Die Rabensgrüner, Leßnitzer, Stirner Kinder und die vom Hubhof kämpften sich im Winter oft durch hohe Schneewehen. Manchmal mußten sogar die Väter mitgehen, um den Weg freizumachen. Die Poschitzauer und Nallesgrüner Schüler hatten die gleichen Schwierigkeiten, wenn sie die Feldwege gingen. Bequemer, aber viel länger war ihr Schulweg, wenn sie die Straße benutzten.
Die Gfeller Bürgerschüler hatten es besonders schwer. Wenn sie über die steil ansteigende Straße die „Häich", die Höhe, erreicht hatten, blies ihnen oft ein beißender Wind ins Gesicht, bevor sie über den Hohlweg nach Schlaggenwald kamen. Da der Hohlweg im Winter zugeschneit war, fuhren sie meist auf Schiern zur Schule.
Wie umfangreich die Ausbildung an der Bürgerschule war, zeigt die Aufgliederung der Fächer.
Verbindlich waren: Religion - Deutsch in Verbindung mit Aufsatzlehre - Bürgerkunde und staatsbürgerliche Erziehung - Geographie und Geschichte - Naturgeschichte (Biologie) und Naturlehre (Physik) - Rechnen in Verbindung mit einfacher Buchführung - Geometrie und geometrisches Zeichnen - Freihandzeichnen - Gesang - Handarbeit - Haushaltskunde und körperliche Erziehung.
Unverbindliche Fächer: tschechische und französische Sprache - Stenographie. Ab 1938 wurde statt Tschechisch Englisch unterrichtet.
In den zwanziger Jahren machten sich die kinderschwachen Jahrgänge als Folge des Ersten Weltkrieges bemerkbar. Die geringen Schülerzahlen bewirkten von 1927 bis 1931 die Zusammenlegung der Knaben- und Mädchenbürgerschule im Knabenschulhaus. Dies begann mit den dritten Klassen. Die Bedeutung der Bürgerschule zeigte sich auch darin, daß ihr Abschluß die Voraussetzung für die Aufnahmeprüfung an höheren Schulen darstellte, so in der Umgebung für die Lehrerbildungsanstalten in Eger und Mies, die Handelsschule und Handelsakademie in Karlsbad und die Musikschule in Petschau. Weitere Möglichkeiten boten die Staatsgewerbeschule (Ingenieurschule), die Forstschule, die Hotelfachschule und die Fachschule für Handarbeitslehrerinnen.
Da man zur Ablegung der Aufnahmeprüfung in die Handelsakademie und die Lehrerbildungsanstalt 15 Jahre alt sein mußte, erfuhr die dreijährige Bürgerschule einen Ausbau, den sogenannten „Einjährigen Kurs", der später die vierte Klasse ergab.
In großen Städten wurde die Bürgerschule mit einer 5. und 6. Klasse ausgebaut. Unsere Schüler besuchten diese Klassen in Karlsbad-Fischern oder in Falkenau.
Nach dem Anschluß an Deutschland im Jahre 1938 traten im Schuljahr 1939/40 auch Änderungen im Schulwesen ein. Die Volksschule wurde nach der Bezeichnung im Reich
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.