Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 300
Církevní dějiny Horního Slavkova – kostel sv. Jiří, věž, děkanství, reformace, hřbitov a kaple

Když hořelo ve městě, rychle bil za sebou velký hodinový zvon. Bylo-li vidět oheň v okolí, jmenoval místo nebo udal směr. Poté zvonil poledním zvonkem.

Tak bděl věžník jako „nejvyšší měšťan" města nad blahem svých bližních.

Za bouřlivého počasí byl vystaven kmitání a kolísání věže a musel se často dívat, jak z kbelíků stříká voda a z talířů rozlévá polévka.

Kostel svaté Anny (špitální kostel)

Založení kaple sv. Anny sahá hluboko do středověku (kolem roku 1200 n. l.). Tato kaple, pravděpodobně první církevní zařízení v okrsku obce, stála, obklopená malým hřbitovem, na výšině v Seifahrtsgrünu, kde se nacházela stará osada. Připomíná to název „Annina ulička"; stopy kaple bylo možné doložit ještě v domě č. 451.

Když se hornictví rozvíjelo, kaple už nestačila pro rostoucí obyvatelstvo. Tak byly kaple a hřbitov postupně zrušeny. Jako nástupce vznikl, jak už název napovídá, kostel sv. Anny v pozdějším Novém Městě. Zvony staré kaple prokazatelně nalezly roku 1542 místo ve věži nového kostela.

Denně zde zvonil zvon ve tři hodiny ráno, aby probudil horníky, a ve čtyři hodiny jako znamení pro sfárání do dolů. Ve 12 hodin zvonil na výměnu směny a vyfárání.

Johann Pflug z Rabštejna chtěl, aby se mše sloužily i v kostele sv. Anny. Vytrvale se za to zasazoval u městského faráře Tuschnera a u rady a dosáhl toho, že převor kazatelského řádu v Chebu dal k dispozici dva ze svých bratří. Jeden musel jako bratr hornické obce, která za něj ročně platila 20 dukátů, sloužit v týdnu pět mší. Druhý rovněž pět, které se podle zakladatele nazývaly „mše Niklase Häßlera".

Kostelní budova je postavena v barokním slohu, má okna s kruhovými oblouky, mezi nimiž jsou rovné hlavice sloupů. Strop je plochoklenutý. Vícenásobně klenutý oblouk odděluje loď od presbytáře. Je členěn na hlavní loď a dvě boční lodě, naznačené dřevěnými sloupy. Ty nesou i obě kruchty a kůr s varhanami.

Roku 1586 byl zbořen první hornoslavkovský „lazaret", umístěný na zadní stěně fary, a nově zřízen jako měšťanský špitál u kostela sv. Anny. Odtud název špitální kostel.

Dne 4. května 1713 vyhořel dřevěný měšťanský špitál s kostelem sv. Anny a 76 měšťanskými domy.

Špitální kostel byl v letech 1720 až 1728 znovu postaven na staré stavbě. Obnoveny byly jen stropy, krov a vnitřní vybavení (1726–1780). Zachoval si stejnou podobu, jen některá stará okna byla nahrazena okny s malovaným sklem. Šestihranné sklíčky jsou navzájem spojeny olověnými proužky. Jako „terčová okna" je znali už za třicetileté války. Poté, co Švédové v Horním Slavkově řádili, uchovala se dodnes tato říkanka:

D'Schwedn san kummä, håm ålls mitgnummä, håm d'Fenstä neischlogn, 's Blei dävuätrogn, håm Kugln draus gossn und d'Leit däschossn.

list 300 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.