Schlaggenwald einst kaiserlich freie Bergstadt — Horní Slavkov, kdysi císařské svobodné horní město
/ 464
česky německy obojí klasické zobrazení →
Sken listu 286
Církevní dějiny Horního Slavkova – kostel sv. Jiří, věž, děkanství, reformace, hřbitov a kaple

Církevní dějiny

Kostel svatého Jiří

Založení města – z jednotlivých osad – lze klást ke konci 13. století.

Podle farní pamětní knihy měl již roku 1242 stát kostel sv. Jiří (v „dominantní" poloze). O původní stavbě kostela samotné nemáme žádné doklady, které by uváděly začátek stavby. Po povýšení místa na město počátkem 14. století došlo k zřízení vlastní fary. Dne 15. května 1357 byl kněz Ulrich ustanoven farářem. Vlastní kostel sv. Jiří se poprvé připomíná již roku 1380. Podle „Liber erectionem II. 2" existovala roku 1380 mešní nadace, kterou založil Borsso z Riesenburka.

Od té doby, co i v Krásně (Schönfeld) byla obsazena kaplí a kaplanem, kterou založil purkrabí Riesenburk, docházelo mezi duchovními obou měst k třenicím ohledně příslušnosti. Tento stav trval až do založení vlastního farního kostela v Krásně roku 1550.

Když kostel sv. Jiří, nazvaný podle sv. Jiří+), „patrona", ochránce rytířů a bojovníků, kolem roku 1500 už nestačil pojmout věřící, zařadil Hans Pflug z Rabštejna i novostavbu farního kostela do svého rozsáhlého stavebního programu v Horním Slavkově (Schlaggenwald). Základní kámen byl položen 1517/18.

Protože na stavbu nebylo dost peněz, dal podnět k tomu, aby horníci a dobře smýšlející měšťané pořádali sbírky. Pro tento účel získal také bratrstva a městskou obec. Na ohrazení hřbitova, hřbitovní zeď, přispělo samo město.

Podle stavebního data umístěného na severovýchodním opěrném pilíři apsidy a na jednom „okenním ostění" sakristie bylo roku 1520 hotovo presbytářium včetně přístavby. Teprve v následujících letech byla dokončena stavba kostela i v hlavní lodi, na níž je vedle staršího, převzatého stavebního díla znát i pozdější přístavby.

Uvnitř kostela je na stropě zaznamenán letopočet 1525. Sakristie byla původně spodní částí věže datované rokem 1520, ve které (až do konce 17. století) vedlo točité schodiště do místnosti nad ní. Pozdější přestavba mezi sakristií a apsidou (výklenkem oltáře) se otevírá jako oratorium (modlitebna) do prostoru kostela. Počátkem 19. století bylo toto spojení zazděno a prostor přičleněn k sakristii.

Po dokončení 36 metrů dlouhého a 16 metrů širokého kostela sv. Jiří poskytl Hans Pflug další velké příspěvky na pořízení kostelního zařízení, zvonů a varhan. Kostelní zvony odlil roku 1525 Andreas Begnitz v Norimberku.

Kostel má křížovou klenbu se špičatými oblouky a je ozdoben pěti vysokými, štíhlými okny. Podlaha je vyložena žulovými deskami, pod nimiž se nacházejí hrobky.

Náhrobní desky vedle hlavního oltáře, u dveří sakristie, v lodi kostela a ve schodišti věže ukazují mnoho epitafů (epitaf, epitafium je náhrobek s nápisem na kostelní zdi). Později zřízené kostelní lavice některé z nich zakryly.

Epitafy v presbytáři farního kostela: Na severní zdi visí epitaf

+) Toto pojmenování by mohlo souviset i s tím, že prý byl tento světec vlastníkem dolů. (LThK, Freiburg, 1960)

list 286 z 464
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.