Vodní hospodářství
Vývoj přivádění užitkové vody do Horního Slavkova (Schlaggenwald) v 16. století
(Podle historického pojednání † Heinricha Zimmermanna)
Když na počátku 16. století zažíval hornictví prudký rozmach, bylo zapotřebí více užitkové vody, než jí Horní Slavkov měl. Proto Pflugové z Rabsteina na Bečově uzavřeli 17. 11. 1514 s hrabaty Šliky na Lokti smlouvu (uloženou v loketském městském archivu), která Pflugům dovolovala odvádět Ebmetský potok u milíře do Horního Slavkova k rudným a obilným mlýnům, cínovým a stříbrným tavicím hutím a šachtám, s podmínkou, že pod městem bude potok opět vrácen do svého starého koryta a že před odvedením bude zřízen rybník (starý – dolní – Muckengrundský rybník).
Brzy však ani toto množství vody nestačilo, neboť pracovišť poháněných vodou stále přibývalo. V roce 1530 se proto rozhodlo odebírat vodu z velkého kynžvartského rybníka na Glatzen (975 m) a vést ji strouhou k stoupám a k plavení dřeva do Krásna (Schönfeld) a Horního Slavkova. Tuto strouhu prý nejprve objevil ve schůdné trase jeden pastevec a v roce 1530 ji vyměřil markšajdr Andreas Roßmeißl (?) z Rabensgrünu (Pamětní kniha města, 1836, sv. III). Vrchnost bečovská darovala gvarkům (členům horní těžařské společnosti) v Horním Slavkově a v Krásně kynžvartský rybník s výhradou rybářského práva (vodní řád z roku 1601). Nyní mohlo velké dílo začít.
Gvarkové si mezitím vypomáhali tím, že za Neudorfem u Sangerbergu odváděli vodu z potoka Rotha do obou hornických míst. Dne 23. 5. 1533 vydal Johann Pflug z Rabsteina pro tuto od roku 1531 budovanou vodní strouhu (Recesní kniha královského horního úřadu 1547–1570) vodní řád (Smluvní a dlužní kniha 1530), v němž si vrchnost bečovská vyhradila právo plnit z této strouhy své rybníky u Neudorfu a kdykoli vodní řád měnit. Janův strýc Hans Pflug z Rabsteina toho využil 18. 4. 1535 novým řádem, protože se nyní z potoka Rotha odebíralo více vody. Již v roce 1533 existoval rybník u Rabensgrünu.
Další časový průběh je následující:
1546 – gvarkové koupili od Lorenze Schwalmera z Bečova vodní strouhu jako přítok k Heinzenským rybníkům;
1546/50 – zřízení nové Ebmetské strouhy (dlouhé asi 10 km);
1550 – zřízení nové vodní strouhy na Rotě, vydání vodního řádu pro budovanou plavební strouhu hejtmanem Albinem z Niedernheidu (obnoveno 1601);
1551 – stavba dvou rybníků, vodní strouhy na Seifertsgrünu a „Teilhäuslu" (Recesní kniha královského horního úřadu 1547–1550);
1552 – vyhloubení Liebské strouhy;
1553 – stavební práce na strouhách na Glatzen, na Liebě a ve Filzu. Téhož roku první plavení dřeva v mezitím dokončené plavební strouze čili náhonu, dlouhém 27 km, se spádem 585 m (Rejstřík vodních strouh 1538–1615);
1555 – vytažení strouhy pro vyhazování dřeva u Krásna, zavedení dozoru nad strouhami prostřednictvím strouhového dozorce (Grabensteiger);
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
