Vodní hospodářství
Vývoj přivádění užitkové vody do Horního Slavkova (Schlaggenwald) v 16. století
(Podle historického pojednání † Heinricha Zimmermanna)
Když na počátku 16. století zažíval hornictví prudký rozmach, bylo zapotřebí více užitkové vody, než jí Horní Slavkov měl. Proto Pflugové z Rabsteina na Bečově uzavřeli 17. 11. 1514 s hrabaty Šliky na Lokti smlouvu (uloženou v loketském městském archivu), která Pflugům dovolovala odvádět Ebmetský potok u milíře do Horního Slavkova k rudným a obilným mlýnům, cínovým a stříbrným tavicím hutím a šachtám, s podmínkou, že pod městem bude potok opět vrácen do svého starého koryta a že před odvedením bude zřízen rybník (starý – dolní – Muckengrundský rybník).
Brzy však ani toto množství vody nestačilo, neboť pracovišť poháněných vodou stále přibývalo. V roce 1530 se proto rozhodlo odebírat vodu z velkého kynžvartského rybníka na Glatzen (975 m) a vést ji strouhou k stoupám a k plavení dřeva do Krásna (Schönfeld) a Horního Slavkova. Tuto strouhu prý nejprve objevil ve schůdné trase jeden pastevec a v roce 1530 ji vyměřil markšajdr Andreas Roßmeißl (?) z Rabensgrünu (Pamětní kniha města, 1836, sv. III). Vrchnost bečovská darovala gvarkům (členům horní těžařské společnosti) v Horním Slavkově a v Krásně kynžvartský rybník s výhradou rybářského práva (vodní řád z roku 1601). Nyní mohlo velké dílo začít.
Gvarkové si mezitím vypomáhali tím, že za Neudorfem u Sangerbergu odváděli vodu z potoka Rotha do obou hornických míst. Dne 23. 5. 1533 vydal Johann Pflug z Rabsteina pro tuto od roku 1531 budovanou vodní strouhu (Recesní kniha královského horního úřadu 1547–1570) vodní řád (Smluvní a dlužní kniha 1530), v němž si vrchnost bečovská vyhradila právo plnit z této strouhy své rybníky u Neudorfu a kdykoli vodní řád měnit. Janův strýc Hans Pflug z Rabsteina toho využil 18. 4. 1535 novým řádem, protože se nyní z potoka Rotha odebíralo více vody. Již v roce 1533 existoval rybník u Rabensgrünu.
Další časový průběh je následující:
1546 – gvarkové koupili od Lorenze Schwalmera z Bečova vodní strouhu jako přítok k Heinzenským rybníkům;
1546/50 – zřízení nové Ebmetské strouhy (dlouhé asi 10 km);
1550 – zřízení nové vodní strouhy na Rotě, vydání vodního řádu pro budovanou plavební strouhu hejtmanem Albinem z Niedernheidu (obnoveno 1601);
1551 – stavba dvou rybníků, vodní strouhy na Seifertsgrünu a „Teilhäuslu" (Recesní kniha královského horního úřadu 1547–1550);
1552 – vyhloubení Liebské strouhy;
1553 – stavební práce na strouhách na Glatzen, na Liebě a ve Filzu. Téhož roku první plavení dřeva v mezitím dokončené plavební strouze čili náhonu, dlouhém 27 km, se spádem 585 m (Rejstřík vodních strouh 1538–1615);
1555 – vytažení strouhy pro vyhazování dřeva u Krásna, zavedení dozoru nad strouhami prostřednictvím strouhového dozorce (Grabensteiger);
Wasserwirtschaft
Die Entwicklung der Nutzwasserführung nach Schlaggenwald im 16. Jh.
(Nach einer historischen Betrachtung von † Heinrich Zimmermann)
Als zu Beginn des 16. Jhs. der Bergbau eine sprunghaft ansteigende Entwicklung nahm, brauchte man notwendig mehr Nutzwasser, als Schlaggenwald besaß. Am 17.11.1514 schlossen daher die Pfluge von Rabenstein auf Petschau mit den Grafen Schlick in Elbogen einen Vertrag (im Stadtarchiv Elbogen), der es den Pflugen erlaubte, den Ebmetbach beim Kohlenmeiler nach Schlaggenwald zu den Zwitter- und Kornmühlen, Zinn- und Silberschmelzhütten und Schächten abzuleiten, mit der Auflage, den Bach unterhalb des Ortes wieder in sein altes Bett zurückzuführen und vor der Ableitung einen Teich anzulegen (den alten - unteren - Muckengrundteich).
Doch bald genügte auch diese Wassermenge nicht mehr, da die mit Wasser betriebenen Arbeitsstätten sich ständig vermehrten. Im Jahr 1530 beschloß man daher, Wasser aus dem großen Königswarter Teich auf der Glatzen (975 m) zu entnehmen und in einem Graben zum Pochen und Holzflößen nach Schönfeld und Schlaggenwald zu leiten. Dieser Graben soll zuerst von einem Hirten in der möglichen Führung gefunden und 1530 durch den Markscheider Andreas Roßmeißl (?), Rabensgrün, vermessen worden sein (Gedenkbuch der Stadt, 1836, Bd. III). Die Herrschaft Petschau schenkte den Gewerken (Mitgliedern der bergrechtlichen Gewerkschaft) in Schlaggenwald und Schönfeld den Königswarter Teich unter Vorbehalt des Fischereirechtes (Wasserordnung vom Jahre 1601). Nun konnte das große Werk beginnen.
Die Gewerken behalfen sich in der Zwischenzeit, indem sie Wasser hinter Neudorf bei Sangerberg aus dem Bach Rotha zu den beiden Bergbauorten ableiteten. Am 23.5.1533 erließ Johann Pflug von Rabenstein für diesen ab 1531 begonnenen Wassergraben (Rezeßbuch des kgl. Bergamtes 1547–1570) eine Wasserordnung (Vertrag- und Schuld-Buch 1530), in der die Herrschaft Petschau sich vorbehielt, ihre Teiche bei Neudorf aus diesem Graben zu füllen und die Wasserordnung jederzeit zu ändern. Johanns Onkel Hans Pflug von Rabenstein machte davon am 18.4.1535 mit einer neuen Ordnung Gebrauch, weil man nun mehr Wasser aus dem Bach Rotha entnahm. Im Jahre 1533 bestand schon ein Teich bei Rabensgrün.
Der weitere zeitliche Ablauf stellt sich wie folgt dar:
1546 Kauf des Wassergrabens als Zufluß zu den Heinzenteichen durch die Gewerken von Lorenz Schwalmer, Petschau;
1546/50 Anlegen eines neuen Ebmetgrabens (etwa 10 km lang);
1550 Anlegen eines neuen Wassergrabens an der Rotha, Erlaß einer Wasserordnung für den im Bau befindlichen Flößgraben durch Hauptmann Albin von der Niedernheid (erneuert 1601);
1551 Bau zweier Teiche, eines Wassergrabens auf der Seifertsgrün und des „Teilhäusels" (Rezeßbuch des kgl. Bergamtes 1547–1550);
1552 Ausheben des Liebagrabens;
1553 Bauarbeiten an den Gräben auf der Glatzen, an der Lieba und im Filz. Im gleichen Jahr erstes Flößen von Holz in dem mittlerweile fertiggestellten Flößgraben oder Flutbach, Länge 27 km, Gefälle 585 m (Wassergraben-Register 1538–1615);
1555 Ziehen eines Grabens zum Auswerfen des Holzes bei Schönfeld, Einführung einer Grabenaufsicht durch den Grabensteiger;
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.