Vynikajícím potomkem tohoto rodu byl Slavko čili Schlakko z Rýzmburka. Je pokládán za dárce jména naší rodné obce, tedy města zvaného „Schlakkowalde".
Podle jedné listiny prý osada tohoto jména existovala už roku 1202. Farní pamětní kniha uvádí k roku 1242 kostel sv. Jiří.
Znak Rýzmburků byl převzat do znaku města. Proto obsahovalo jedno pole sedmizubý hrábě (znak rodu) na mýdlo/rudné hrábě.
Za Rýzmburků, kdy vznikaly nejstarší části obce, existovala už vesnická osada „Seifahrtsgrün". Místní název naznačuje založení v době germánského znovuosídlení, tedy zhruba od roku 1150. Je známo, že zde stávala kaple sv. Anny, jejíž zvony našly roku 1542 místo na věži kostela hospitálu sv. Anny. Po přestavbě kaple na obytný dům (Svatoanenská ulička č. 451) se dochovaly stopy jejího původního účelu. Polohu předpokládaného hřbitova se nikdy nepodařilo zjistit.
V roce 1300 měla být obec povýšena na město. Podle jiných pramenů k této události došlo poněkud později. Roku 1341 obdrželo město od Rýzmburků žlutické městské právo. Správně bylo přiřazeno k panství Bečov. Roku 1383 připojil pán z Gfell k jedné listině pečeť „města Schlakkenwalde".
V době husitských válek (1419–36) museli naši předkové mnoho vytrpět. Hornictví, řemesla a obchod se téměř zcela zastavily. Obec potřebovala desítky let, aby se znovu vzpamatovala.
Po vládě Rýzmburků následovali na krátkou dobu (od roku 1454) hrabata z Gleichenu a nakonec junkeři z Plavna a Míšně. Jindřich III. z Plavna udělil městu roku 1489 chebské městské právo a povolil převzít do městského znaku svůj rodový erb, jednoocasého černého lva kráčejícího doleva.
Po junkerech z Plavna nastoupil rod Pluhů z Rabštejna, jako první roku 1494 Sebastian Pluh. Noví vrchnostenští páni učinili z města středisko dolování rud a obchodu s cínem. Zvláštní zásluhu na tom měl Hans*) Pluh (od roku 1501), vážený muž, který byl v letech 1533 až 1537 nejvyšším kancléřem Království českého. Nastala desetiletí nejbohatšího hornického požehnání, ale zároveň doba nejvyššího stavebního a kulturního rozvoje. Vrchnostenští páni si nechali stavět honosné domy (Pluhovy domy), které se jako kulturní památky dochovaly až do naší doby. Rada a měšťané si počínali podobně; tak vznikl Nový trh, byly stavěny domy podle vzoru norimberských patricijských rodin; vzniklo několik mlýnů a dvě cihelny.
Pro západní historiografii skončil kolem roku 1500 středověk. Přechod k novověku se neodehrál jako ostrý zlom, nýbrž jako staletí trvající souběh starého a nového. Tuto dobu charakterizují ohromné změny ve státně-politickém, náboženském, vědeckém a sociálním prostředí i průlomové objevy a vynálezy.
Některé dopady na město Horní Slavkov lze doložit na místní historii:
Stavba vodovodu z Hubu (1500), trestní řád města (1500), přestavba kostela sv. Jiří (1517/18–1520), koupě lázeňské jizby (1522), zřízení flošského náhonu, vodních nádrží a odvodňovacích strouh (1523), stávka horníků (1525), dláždění ulic (1529), provoz latinské školy (přibližně 100 let),
*) v historických pramenech uváděn také jako „Johann Pflug von Rabenstein"
Ein herausragender Nachkomme des Geschlechts hieß Slawko oder Schlakko von Riesenburg. Er gilt als Namensgeber für unseren Heimatort, also die Stadt zum „Schlakkowalde".
Eine Siedlung dieses Namens soll nach einer Urkunde bereits im Jahre 1202 bestanden haben. Das Pfarrgedächtnisbuch weist im Jahre 1242 eine St. Georgskirche aus.
Das Wappen der Riesenburger nahm man in das Stadtwappen auf. Daher enthielt ein Feld den siebenzahnigen Seifenrechen des Geschlechtes.
Als unter den Riesenburgern die ältesten Ortsteile entstanden, gab es schon eine dörfliche Siedlung „Seifahrtsgrün". Die Ortsbezeichnung deutet auf eine Gründung während der germanischen Neubesiedelung etwa ab 1150 hin. Es ist bekannt, daß eine St. Annakapelle vorhanden war, deren Glocken 1542 auf dem Turm der St. Anna-Hospitalkirche ihren Platz fanden. Nach dem Umbau der Kapelle zu einem Wohnhaus (St. Annagasse Nr. 451) blieben Spuren der früheren Zweckbestimmung erhalten. Die Lage des vermuteten Friedhofs konnte nie ermittelt werden.
Im Jahre 1300 soll die Erhebung des Ortes zur Stadt erfolgt sein. Nach anderen Quellen lag das Ereignis etwas später. 1341 erhielt die Stadt von den Riesenburgern Luditzer Stadtrecht. Sie wurde verwaltungsmäßig der Herrschaft Petschau zugeordnet. Im Jahre 1383 hängte der Herr von Gfell an eine Urkunde das Siegel der „Stadt zum Schlakkenwalde".
In der Zeit der Hussitenkriege (1419–36) hatten unsere Vorfahren schwer zu leiden. Bergbau, Gewerbe und Handel kamen nahezu ganz zum Erliegen. Das Gemeinwesen brauchte Jahrzehnte, um sich wieder zu erholen.
Auf die Herrschaft der Riesenburger folgten für kurze Zeit (ab 1454) die Grafen von Gleichen und schließlich die Junker von Plauen und Meißen. Heinrich III. von Plauen verlieh der Stadt 1489 Egerer Stadtrecht und gestattete, sein Familienwappen, den einschwänzigen schwarzen Löwen, nach links schreitend, in das Stadtwappen zu übernehmen.
Den Junkern von Plauen folgte das Geschlecht der Pfluge von Rabenstein, als erster im Jahre 1494 Sebastian Pflug. Die neuen Grundherren machten die Stadt zu einem Mittelpunkt des Erzbergbaues und Zinnhandels. Besonderen Anteil daran hatte Hans*) Pflug (ab 1501), der hochgeachtet und von 1533 bis 1537 oberster Kanzler des Königreiches Böhmen war. Es kamen die Jahrzehnte des reichsten Bergsegens, aber auch die Zeit der höchsten baulichen und kulturellen Entwicklung. Die Grundherren ließen sich stattliche Häuser (Pflughäuser) errichten, die bis in unsere Tage als Kulturdenkmale erhalten blieben. Rat und Bürgerschaft eiferten nach; so wurde der Neue Markt angelegt, Häuser nach dem Vorbild Nürnberger Patrizierfamilien gebaut; mehrere Mühlen und zwei Ziegeleien entstanden.
Für die abendländische Geschichtsschreibung ging um 1500 das Mittelalter zu Ende. Der Übergang zur Neuzeit vollzog sich nicht in einem scharfen Nacheinander, sondern in einem Jahrhunderte dauernden Nebeneinander. Gewaltige Veränderungen im staatspolitischen, religiösen, geisteswissenschaftlichen und soziologischen Umfeld sowie bahnbrechende Erfindungen und Entdeckungen kennzeichnen diesen Zeitraum.
Einige Auswirkungen auf die Stadt Schlaggenwald können an Hand der Ortsgeschichte nachvollzogen werden:
Bau einer Wasserleitung von der Hub (1500), Kriminalordnung der Stadt (1500), Neubau der St. Georgskirche (1517/18–1520), Kauf einer Badestube (1522), Anlage des Flößgrabens, der Wasserspeicher und wasserführenden Gräben (1523), Bergarbeiterstreik (1525), Pflasterung der Gassen (1529), Betrieb einer Lateinschule (etwa 100 Jahre lang),
*) in historischen Angaben auch „Johann Pflug von Rabenstein" genannt
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.