Z hornoslavkovského archivu se nám bohužel dochovaly jen útržkovité záznamy, které se týkají tržního práva. Jsou to:
1341 – V policejních předpisech se praví, že mimo týdenní a výroční trh „žádný hokynář nesmí nabízet zboží k prodeji" (Feilschaft = zboží nabízené k prodeji, Höckler = potulný obchodník, který nosí své zboží například v nosném rámu na zádech, tzv. „huckě");
1489 – Vybavení místa chebským městským právem a potvrzení zvláštních tržních práv (udělení tržního práva již kolem roku 1350);
1517 – Podle obnoveného horního řádu z roku 1517 zůstávali havíři při práci od 4 do 12 a od 12 do 7 hodin, v sobotu v 10 hodin se „vyplácela mzda" a začínal týdenní trh;
1533 – Byly zřízeny dva výroční trhy a jeden týdenní trh a měl být volen tržní mistr;
1534 – Povolení solní kasny;
1547 – Při udělení práv císařsky svobodného horního města bylo potvrzeno, že Horní Slavkov má i nadále konat týdenní trh v sobotu a užívat solní kasnu, „jak se to dosud dělo a užívalo";
Druhá polovina 16. století – Aby se čelilo často pociťovanému nedostatku mouky a chleba, nařídila rada: „Poněvadž mlýny na Náhonu (Flutbach) v suchých letech ne vždy fungovaly, má napříště každý měšťan držet dva strychy mouky v zásobě a nesmí je porušit až do masopustu pod vysokou pokutou." Mlynářům bylo přikázáno pracovat na zásobu a každý mlynář měl mít uzamčenou mouční truhlu (a to i přes hospodářský rozmach ve všech oblastech!);
1666 – Rada zakázala cizím obchodníkům a
1669 – Židům nabízet své zboží na výročním trhu,
1671 – Židům navíc podomní obchod.
Výroční a dobytčí trhy v Horním Slavkově
Výroční trh: v pondělí po neděli Devítník (Septuagesima) (9. neděle před Velikonocemi);
Dobytčí trh: každé 2. pondělí v měsíci, v sobotu před Květnou nedělí, v pondělí po Narození Panny Marie (8. 9.), v sobotu před Adamem a Evou (24. 12.; pokud je Štědrý den v neděli, pak o týden dříve);
Týdenní trh: každé pondělí;
Obilní trh: každou středu.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
