Z hornoslavkovského archivu se nám bohužel dochovaly jen útržkovité záznamy, které se týkají tržního práva. Jsou to:

1341 – V policejních předpisech se praví, že mimo týdenní a výroční trh „žádný hokynář nesmí nabízet zboží k prodeji" (Feilschaft = zboží nabízené k prodeji, Höckler = potulný obchodník, který nosí své zboží například v nosném rámu na zádech, tzv. „huckě");

1489 – Vybavení místa chebským městským právem a potvrzení zvláštních tržních práv (udělení tržního práva již kolem roku 1350);

1517 – Podle obnoveného horního řádu z roku 1517 zůstávali havíři při práci od 4 do 12 a od 12 do 7 hodin, v sobotu v 10 hodin se „vyplácela mzda" a začínal týdenní trh;

1533 – Byly zřízeny dva výroční trhy a jeden týdenní trh a měl být volen tržní mistr;

1534 – Povolení solní kasny;

1547 – Při udělení práv císařsky svobodného horního města bylo potvrzeno, že Horní Slavkov má i nadále konat týdenní trh v sobotu a užívat solní kasnu, „jak se to dosud dělo a užívalo";

Druhá polovina 16. století – Aby se čelilo často pociťovanému nedostatku mouky a chleba, nařídila rada: „Poněvadž mlýny na Náhonu (Flutbach) v suchých letech ne vždy fungovaly, má napříště každý měšťan držet dva strychy mouky v zásobě a nesmí je porušit až do masopustu pod vysokou pokutou." Mlynářům bylo přikázáno pracovat na zásobu a každý mlynář měl mít uzamčenou mouční truhlu (a to i přes hospodářský rozmach ve všech oblastech!);

1666 – Rada zakázala cizím obchodníkům a

1669 – Židům nabízet své zboží na výročním trhu,

1671 – Židům navíc podomní obchod.

Výroční a dobytčí trhy v Horním Slavkově

Výroční trh: v pondělí po neděli Devítník (Septuagesima) (9. neděle před Velikonocemi);

Dobytčí trh: každé 2. pondělí v měsíci, v sobotu před Květnou nedělí, v pondělí po Narození Panny Marie (8. 9.), v sobotu před Adamem a Evou (24. 12.; pokud je Štědrý den v neděli, pak o týden dříve);

Týdenní trh: každé pondělí;

Obilní trh: každou středu.