⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Z porcelánových pracovníků podílejících se na výrobním procesu, jako soustružiči, malíři, hlavní malíři, baliči, tiskařky, glazovnice, licičky, brusiči, modeléři, kancelářští zaměstnanci atd., pocházelo nezřídka i více osob z jedné rodiny nebo rodu, neboť většina obyvatelstva žila z porcelánu.

Podle zásady „žít a nechat žít" se naši porcelánníci účastnili i obvyklých akcí, jako masopust, posvícení a jiné slavnostní příležitosti. Vtipálci, zejména mezi malíři, o sobě často dávali vědět, a veselé historky, prolnuté lidskými slabostmi, obveselovaly společnost. Rádi se smáli „ulejvákům" nebo těm, kdo přišli v pondělí do práce s „kocovinou". Samozřejmě nechyběli ani „originálové", jako „Zillerer Hans", „Houter Schorsch" nebo „Putz Tani" (hodinář), nad jejichž vtipnými nápady či výroky bylo leckdy k smíchu. Milovníci dobrého jídla si zpestřovali každodenní jednotvárnost „dny jitrnic a jaternic" nebo přineseným „kyselým" či chutnými talíři uzenin.

Časy pokojné práce a požehnaného rozvoje byly citelně narušeny válkou a jejími ztrátami na životech a nakonec bolestně ukončeny vyhnáním. Válka přinesla také omezení výroby. Do jejího konce v roce 1945 nastal úpadek našeho keramického průmyslu.

V roce 1946 muselo opustit domov i většina odborných sil, ale celý štáb porcelánníků z Chebska byl nejprve ještě povinen zůstat na starém pracovišti, aby zajistil pokračování provozu.

Většinu vyhnaných odborných dělníků, techniků a umělců dokázal zaměstnat vysoce rozvinutý bavorský porcelánový průmysl. I některé porcelánové malírny z domova se zde znovu usadily jako samostatné podniky. Ve Spolkové republice byly naše sudetoněmecké odborné síly nasazeny tak rovnocenně, že se dokázaly hodnotově prosadit a dále se rozvíjet. Jinak tomu bylo u krajanů, kteří zůstali ve staré vlasti.

Podle informací měla výroba, částečně s pracovníky mimo obor, ve státním koncernu „Karlovarský porcelán" (sloučení porcelánových podniků usídlených v karlovarské oblasti soustředěně od 18. století) dosáhnout určité úrovně. Byly to zadržené německé odborné síly, které pomohly zachovat poválečnou úroveň tohoto českého porcelánového průmyslu, pracujícího za nepříznivých okolností.

Němci a Češi v česko-moravském prostoru spolu po staletí spolupracovali a v mnoha oblastech se vzájemně příznivě ovlivňovali. Šlechtické ctnosti nám doporučují „za všech okolností se zasazovat za pravdu a spravedlnost" (justitia regnorum fundamentum^x)). Je třeba doufat, že ochota k novému začátku padne na úrodnou půdu i u českého národa a jeho vlády.

x) Spravedlnost je základem každé vlády.