Téměř všechny jmenované minerály a řada dalších se nacházely ve sbírkách našeho muzea od ředitele Rudolfa Proscha a ing. Karla Proscha. Bylo také známo, že minerály sbírali i různí horníci a že mezi nimi byly krásné kusy.
Od roku 1870 do začátku první světové války 1914
Kvůli sesuvu Kašpar-Pflugovy štoly si štolová voda hledala v Pinze cestu ven a roku 1890 částečně zaplavila střelnický dům (Schützenhaus); po třech dnech voda opět opadla.
Druhá, větší povodňová katastrofa zaplavila Pinku roku 1905. O tři roky později (1908) voda v Pinze znovu stoupla.
Na přelomu století získala anglicko-belgická skupina šuřfovací (průzkumná) práva v našem revíru a pracovala na šachtě Panny Marie Pomocnice (Maria-Hilf-Schacht). Po vypuknutí první světové války bylo toto důlní zařízení zabaveno a pro posílení těžebního výkonu byla vyhloubena nová Vilémova šachta. Měla „teuf" (hloubku) 150 m, světlý průměr 3,5 m a byla zcela vybetonována. K rozšířenému úpravárenskému zařízení vedl přes dvorek a silnici opláštěný dřevěný most.
Povodeň v Pince
Kvůli protržení a zchátrání vodní dveře v Kašpar-Pflugově štole vystoupila na povrch voda celkem čtyřikrát, a to:
1890, ústup po 3 dnech,
1905, vzestup vody až ke schodům domů, ústup po 5 týdnech,
1908, menší vzestup vody,
1915, nejvyšší vodní stav, až po horní okraj okna.
Po provrtání Pflugovy štoly pod bývalým „Červeným dvorem" (Roter Hof) voda ustoupila a už se neobjevila.
Fast alle genannten Mineralien und etliche andere waren in den Sammlungen unseres Museums von Dir. Rudolf Prosch und Ing. Karl Prosch zu finden. Es war auch bekannt, daß bei versch. Bergleuten Mineralien gesammelt wurden und sich schöne Stücke darunter befanden.
Von 1870 bis zum Beginn des Ersten Weltkrieges 1914
Durch den Verfall des Kaspar-Pflug-Stollens suchte sich das Stollenwasser in der Pinge einen Ausweg und überschwemmte i.J. 1890 das Schützenhaus zum Teil; nach drei Tagen war das Wasser wieder abgezogen.
Eine zweite, größere Hochwasserkatastrophe überschwemmte die Pinge i.J. 1905. Drei Jahre später (1908) stieg das Wasser in der Pinge erneut an.
Um die Jahrhundertwende erwarb eine englisch-belgische Gruppe die Schürfrechte in unserem Revier und arbeitete auf dem Maria-Hilf-Schacht. Nach Ausbruch des 1. Weltkrieges wurde diese Grubenanlage beschlagnahmt und zur Verstärkung der Förderleistung der neue Wilhelm-Schacht niedergebracht. Er hatte eine „Teufe" (Tiefe) von 150 m, einen lichten Durchmesser von 3,5 m und war vollständig betoniert. Zur erweiterten Aufbereitungsanlage führte über Werkhof und Straße eine verkleidete Holzbrücke.
Das Hochwasser in der Pinge
Durch Bruch und Verfall der Wassertüre im Kaspar-Pflug-Stollen trat viermal Hochwasser zutage, nämlich
1890, Rückgang nach 3 Tagen,
1905, Wasseranstieg bis zu den Haustreppen, Rückgang nach 5 Wochen,
1908, geringerer Wasseranstieg,
1915, höchster Wasserstand, bis zum oberen Fensterrand.
Nach dem Anbohren des Pflug-Stollens unterhalb des früheren „Roten Hofes" ging das Wasser zurück und zeigte sich nicht mehr.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.