Na rudy poskytuje hornictví:
cínovou, wolframovou, měděnou, železnou, arsenovou, kobaltovou, uranovou, manganovou, olověnou, stříbrnou a niklovou rudu; arsenové rudy jsou místy zlatonosné. Bohatší na zlato měla být důlní pole kolem Krudumu, o nichž se říká, že tam Venetové (Keltové) vynesli z písku potoků nejméně 10 liber zlata. Hornina obsahuje jen stopy tohoto vzácného kovu.
Ze vzácných minerálů jmenujme:
čepičkový křemen (Kappenquarz), ametyst, kyanit, muskovit, apatit, karsolit, wavellit, wapplerit, hnědý granát a mnohé další, i europium.
Od zastavení hornictví se na trh dostalo jen málo minerálů. Jen v muzeích velkých měst lze tyto vzácnosti poznat.
Moderní úpravárenské stroje rozemelou každý kamínek na prach. Není tedy naděje, že by se hornoslavkovské vzácnosti, po nichž sběratelé touží, dostaly znovu na trh. Při prohledávání hald může znalci náhodou padnout do rukou vzácný kus.
Tím končí první část, sahající zhruba do konce 19. století, z „Doby rudného hornictví".
Čerpá mimo jiné z poznámek ve spisu „Vznik města Horního Slavkova" od ředitele měšťanské školy Rudolfa Proscha. Práce, čerpané z archivních spisů, radních protokolních knih, báňských a kostelních pamětních knih a sestavené roku 1938, se dočkaly velkého uznání v odborných kruzích.
Další údaje o naší domovské obci bohužel vysídlením zanikly. Podstatná zjištění z doby mezi lety 1896 a 1945 od Antona Hofmanna, bývalého obecního úředníka, byla, pokud byla relevantní, zahrnuta. Celý příspěvek doplňují záznamy z minulosti i současnosti od různých autorů.
**Výskyt hornin, minerálů a rud v krásensko-hornoslavkovském báňském revíru (podle ing. Karla Proscha)**
Nejprve je třeba rozlišovat mezi minerály (sběratelské kusy a takové, které se používají jako ozdobné kameny) a rudami, jež lze těžit a využívat hornicky.
Prof. Hofmann z loketské reálky uveřejnil ve výroční zprávě této školy z roku 1922 přehled všech dosud nalezených hornin, minerálů a rud z naší domoviny. Bylo zaznamenáno 82 nálezů.
Zápis (z paměti).
Označení nalezišť:
1 = Huberův hlavní peň (Pinka) 2 = Schnödenstock (Hub, kde měl ing. Prosch šachtu) 3 = Vilémova šachta (rudonosné křemenné žíly) 4 = Silberbach a Kiefernspitze (bývalá šachta, později psí hřbitov) 5 = Granitzer Loch (v dolním Reinbašském údolí) 6 = okolí Horního Slavkova (u kapliček, Hahnenhalden, od Donneru až po Huberskou výšinu a před Leßnitzem).
Naše hlavní horniny byly:
Živec, glasstein (sklovitý kámen), žula, rula, greisen a křemen.
Naše rudy:
An Erzen liefert der Bergbau:
Zinn-, Wolfram-, Kupfer-, Eisen-, Arsen-, Kobalt-, Uran-, Mangan-, Blei-, Silber- und Nickelerze; Arsenerze sind stellenweise goldhaltig. Reicher an Gold sollen die Grubenfelder um den Krudum gewesen sein, von denen es heißt, daß dort die Venetianer (Kelten) aus dem Sand der Bäche nicht weniger als 10 Pfund Gold weggetragen hätten. Das Gestein enthält nur Spuren des edlen Metalls.
An seltenen Mineralien seien genannt:
Kappenquarz, Amethyst, Cyanit, Muskowit, Apatit, Karsolit, Wawelit, Wapplerit, Brauner Granat und viele andere, auch Europium.
Seit Einstellung des Bergbaus sind nur wenig Mineralien in den Handel gekommen. Nur in den Museen der großen Städte kann man diese Seltenheiten kennenlernen.
Moderne Aufbereitungsmaschinen zermahlen jedes Steinchen zu Staub. So besteht keine Aussicht, die von Sammlern begehrten Schlaggenwalder Seltenheiten auf den Markt zu bringen. Beim Absuchen von Halden kann dem Kenner durch Zufall ein seltenes Stück in die Hände fallen.
Damit schließt der erste, bis gegen Ende des 19. Jhs. reichende Teil aus der „Zeit des Erzbergbaus".
Er greift u.a. auf die Notizen aus „Entstehung der Stadt Schlaggenwald" von Bürgerschuldirektor Rudolf Prosch zurück. Die Arbeiten, entnommen den Akten des Archivs, den Ratsprotokollbüchern, den Berg- und Kirchengedächtnisbüchern, zusammengestellt im Jahre 1938, haben in Fachkreisen große Anerkennung gefunden.
Weitere Angaben über unsere Heimatstadt sind durch die Vertreibung leider verlorengegangen. Wesentliche Feststellungen aus der Zeit zwischen 1896 und 1945 von Anton Hofmann, ehemals Gemeindebeamter, wurden, soweit einschlägig, mit einbezogen. Den Gesamtbeitrag ergänzen Aufzeichnungen aus Vergangenheit und Gegenwart von verschiedenen Autoren.
Vorkommen von Gesteinen, Mineralien und Erzen im Schönfeld-Schlaggenwalder Bergbaurevier (nach Ing. Karl Prosch)
Zuerst muß man die Unterscheidung treffen zwischen Mineralien (Sammlerstücke und solche, die als Schmucksteine Verwendung finden) und den Erzen, die bergmännisch gewonnen und verwendet werden können.
Prof. Hofmann von der Elbogener Realschule hat im Jahresbericht 1922 dieser Schule eine Zusammenstellung aller bis dahin gefundenen Gesteine, Mineralien und Erze aus unserer Heimat gegeben. Es waren 82 registrierte Funde.
Niederschrift (aus der Erinnerung).
Bezeichnung der Fundorte:
1 = Huberhauptstock (Pinge)
2 = Schnödenstock (Hub, wo Ing. K. Prosch den Schacht hatte)
3 = Wilhelmschacht (erzführende Quarzgänge)
4 = Silberbach und Kiefernspitze (ehemaliger Schacht war später der Hundefriedhof)
5 = Granitzer Loch (im unteren Reinbachtal)
6 = Umgebung von Schlaggenwald (bei den Kapellen, Hahnenhalden, von der Donner bis zur Huber Höhe und vor Leßnitz.
Unsere Hauptgesteine waren:
Feldspat, Glasstein, Granit, Gneis, Greisen und Quarz.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.