Moc a lesk doby dolování, blahobyt města (16. stol.)

Město se v 16. století nacházelo na vrcholu své moci a lesku. Mezi měšťanstvem vládl blahobyt; dolování dosáhlo značného rozmachu, zaměstnávalo mnoho dělníků a úředníků a přinášelo městu ročně značný čistý výnos. Obchod a řemeslo vzkvétaly, silnice na Loket (Elbogen), Bečov a Karlovy Vary byly oživeny povozy všeho druhu; na trase Cheb–Norimberk stále projížděly nákladní vozy velkoobchodníků, chodci pěšky i na koni přicházeli a odcházeli.

V městském muzeu bylo uchováno 26 znakových štítů měšťanského šlechtictví. Ze šlechtických rodin je třeba jmenovat:

Ulrich von Dreyling, hejtman,

Hans Elpogner, na Dolním Krásně, rytířský rod,

Hans Adam Frölich, královský vrchní úřední správce,

Granitzer z Gränzensteinu, majitel dvora Hasenbühlhof na Hubu,

Elias Günther, hornický úředník,

rod Häßlerů, nejvyšší císařský lesní hajný (Häßlerův sloup),

Hutzelmann na Wolfshofu, město ho získává 1541,

Köppel z Adlersfeldu, úřední správce města,

Meyer z Windhofu, vrchní úřední správce a desátník, Windweberhof,

Mulz z Waldau na Wallhofu, z Kutné Hory,

Niedermann z Norimberku (Niedermannův dům na náměstí),

Portner na Kugelhofu, vynalezli stoupy a stavěli mokré stoupy,

rod Trötscherů, po dlouhou dobu nejvýznamnější rodina města,

Tichtel z Tutzingu, Bärenhof na Tichtelbergu, aj.

Bohaté zisky se odrážely ve veselém a bezstarostném způsobu života měšťanů: „Žít a nechat žít" byla zřejmě jejich zásada. Rádi viděli, když se jejich slavností účastnilo mnoho lidí.

Přes týden panovala vážnost práce. Ale když byla v sobotu na radnici vyvěšena vlajka a skončila bohoslužba, vystřídal přísný všední den veselý život. Měšťané a horníci se scházeli na Starém trhu nebo na náměstí před novou radnicí a prohlíželi si zboží vystavené k prodeji ve stáncích. Nejedno veselé kolečko se stavilo u Ochsenwirta nebo ve vinárně radnice, jiní zase raději šli domů nebo na „Hutschn". Proti rušitelům pořádku nebo nenapravitelným byla vydávána přísná nařízení. Tresty byly o masopustu zvlášť zpřísněny; tehdy hrozilo např. tvrdé vězení, useknutí ruky, mrskání (bičování), ba i smrt mečem. Byly to však víceméně výstražné výstřely a viník byl rád, když vyvázl s nižším trestem.

Rada ráda slavila veselý masopust. Roku 1542 k tomu byl pozván urozený pán Kaspar Pluh; objevily se vysoké osobnosti a byl podáván pětichodový pokrm. Páni z rady dobře uměli žít a lid jim nezůstával pozadu; jejich ženy přitom nebyly vyloučeny. Moudří a přísní otcové města uměli ve správný čas a na správném místě oddělit vážnost a žert; hrubé přečiny trestali tvrdě, veselé masopustní žerty měli rádi a jen v krajní nouzi je trestali lehkou bláznovskou pokutou.