Koupě dolů a panství Bečov (1570/1600)
Po Heinrichu V. z Plavna následovali v držení panství Bečov hrabata Šlikové, páni z Passaunu a Weißkirchenu. Těm se zdálo být bohatství hornického města trnem v oku, neboť už 1557 začaly spory o různá vodní, mlýnská, celní, horní a dluhová práva. Horní Slavkov velmi zbohatl kolem roku 1500 díky dolování; půjčoval peníze stále potřebným hrabatům a stal se tak věřitelem Šliků; to byl začátek úplného získání města a panství Bečov. V té době rada také vytvořila základ pro lesní majetek. Velké lesní území Schlakka z Rýzmburka přešlo po pádu Pluha z Rabštejna do majetku císaře a od té doby neslo jméno „Kaiserwald" (Císařský les). Jeho výnos ze dřeva byl výslovně určen pro potřebu dolů, a bez zvláštního povolení nesmělo být nic prodáváno jinam.
Roku 1538 souhlasila obec s odvodem 400 mužů pro válku proti Turkům (jako svobodné, vlastně „osvobozené" město nebylo povinno k žádné vojenské službě), a když roku 1566 znovu Turci táhli proti Rakousku, postavilo město znovu dobrovolně císaři 400 měšťanů a 700 horníků, ozbrojených a placených, do pole. Tento výkon ukazuje, jakými peněžními prostředky hornické město tehdy disponovalo a s jakou věrností lnulo k císaři a říši. Úbytek pracovních sil byl brzy znovu vyrovnán nově přistěhovalými horníky, ačkoli nikdo nebyl do města přijat, kdo nemohl doložit svůj původ listinně tzv. rodným listem. Od Uher po Worms na Rýně, od severního Saska po Rakousko lze sledovat rodné obce přistěhovalců. Většina přišla, aby si vydělala na chléb jako horníci nebo řemeslníci.
Protože hrabata Šlikové nebyla schopna městu vrátit půjčené peníze, začala roku 1570 jednání o trvalé získání Bečova s územím. Protože hornické město nemělo k dispozici hotovost potřebnou ke koupi, nabídly se bohaté norimberské patricijské rodiny, že za požitek z panství a zejména dolů zálohují kupní cenu. Město na nabídku nepřistoupilo. O několik let později se však vidělo nuceno požádat o pomoc norimberské peněžníky, uskutečnilo koupi, uspokojilo Šlikovy věřitele zcela a stalo se nyní i pánem Bečova s územím. Magistrát kromě toho koupil za spoluúčasti horníků pod obcí ležící obilní mlýn a přestavěl ho na sladovnický mlýn. Tyto akce kolem roku 1597 zcela vyčerpaly městskou pokladnu. Císařský souhlas byl udělen roku 1600. Kupní cena činila 28 000 tolarů. Bečovští složili své nové vrchnosti lenní přísahu a Horní Slavkov slíbil být obci navždy laskavou paní. Zavedla nový tržní řád podle vzoru slavkovského, policejní řád a další nezbytná opatření. Od Šliků převzatý zámecký hejtman dostal nový služební řád a pro tehdejší poměry velmi dobrý plat.
Kvůli nedostatku peněz byla městská rada nucena prodat Kugelhof. Köppel z Adlersfeldu ho koupil a postoupil ho zpět městu za 2150 zl. rýnských. Dvůr byl prohlášen svobodným městským statkem.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
