Koupě dolů a panství Bečov (1570/1600)
Po Heinrichu V. z Plavna následovali v držení panství Bečov hrabata Šlikové, páni z Passaunu a Weißkirchenu. Těm se zdálo být bohatství hornického města trnem v oku, neboť už 1557 začaly spory o různá vodní, mlýnská, celní, horní a dluhová práva. Horní Slavkov velmi zbohatl kolem roku 1500 díky dolování; půjčoval peníze stále potřebným hrabatům a stal se tak věřitelem Šliků; to byl začátek úplného získání města a panství Bečov. V té době rada také vytvořila základ pro lesní majetek. Velké lesní území Schlakka z Rýzmburka přešlo po pádu Pluha z Rabštejna do majetku císaře a od té doby neslo jméno „Kaiserwald" (Císařský les). Jeho výnos ze dřeva byl výslovně určen pro potřebu dolů, a bez zvláštního povolení nesmělo být nic prodáváno jinam.
Roku 1538 souhlasila obec s odvodem 400 mužů pro válku proti Turkům (jako svobodné, vlastně „osvobozené" město nebylo povinno k žádné vojenské službě), a když roku 1566 znovu Turci táhli proti Rakousku, postavilo město znovu dobrovolně císaři 400 měšťanů a 700 horníků, ozbrojených a placených, do pole. Tento výkon ukazuje, jakými peněžními prostředky hornické město tehdy disponovalo a s jakou věrností lnulo k císaři a říši. Úbytek pracovních sil byl brzy znovu vyrovnán nově přistěhovalými horníky, ačkoli nikdo nebyl do města přijat, kdo nemohl doložit svůj původ listinně tzv. rodným listem. Od Uher po Worms na Rýně, od severního Saska po Rakousko lze sledovat rodné obce přistěhovalců. Většina přišla, aby si vydělala na chléb jako horníci nebo řemeslníci.
Protože hrabata Šlikové nebyla schopna městu vrátit půjčené peníze, začala roku 1570 jednání o trvalé získání Bečova s územím. Protože hornické město nemělo k dispozici hotovost potřebnou ke koupi, nabídly se bohaté norimberské patricijské rodiny, že za požitek z panství a zejména dolů zálohují kupní cenu. Město na nabídku nepřistoupilo. O několik let později se však vidělo nuceno požádat o pomoc norimberské peněžníky, uskutečnilo koupi, uspokojilo Šlikovy věřitele zcela a stalo se nyní i pánem Bečova s územím. Magistrát kromě toho koupil za spoluúčasti horníků pod obcí ležící obilní mlýn a přestavěl ho na sladovnický mlýn. Tyto akce kolem roku 1597 zcela vyčerpaly městskou pokladnu. Císařský souhlas byl udělen roku 1600. Kupní cena činila 28 000 tolarů. Bečovští složili své nové vrchnosti lenní přísahu a Horní Slavkov slíbil být obci navždy laskavou paní. Zavedla nový tržní řád podle vzoru slavkovského, policejní řád a další nezbytná opatření. Od Šliků převzatý zámecký hejtman dostal nový služební řád a pro tehdejší poměry velmi dobrý plat.
Kvůli nedostatku peněz byla městská rada nucena prodat Kugelhof. Köppel z Adlersfeldu ho koupil a postoupil ho zpět městu za 2150 zl. rýnských. Dvůr byl prohlášen svobodným městským statkem.
Kauf der Bergwerke und der Herrschaft Petschau (1570/1600)**
Auf Heinrich V. von Plauen folgten im Besitz der Herrschaft Petschau die Grafen Schlick, Herren von Passaun und Weißkirchen. Diesen schien der Reichtum der Bergstadt ein Dorn im Auge gewesen zu sein, denn schon 1557 begannen die Streitigkeiten um verschiedene Wasser-, Mühlen-, Zoll-, Berg- und Schuldenrechte. Schlaggenwald war um 1500 durch den Bergbau sehr vermögend geworden; es lieh den allzeit bedürftigen Grafen Geld und wurde dadurch Gläubiger Schlicks; das war der Anfang zum vollständigen Erwerb der Stadt und Herrschaft Petschau. Um diese Zeit schuf der Rat auch die Grundlage für den Waldbesitz. Das große Waldgebiet Schlakkos von Riesenburg war nach dem Sturze Pflugs von Rabenstein in den Besitz des Kaisers übergegangen und führte seit dieser Zeit den Namen „Kaiserwald". Sein Holzertrag war ausdrücklich für den Bedarf der Bergwerke bestimmt, und ohne besondere Erlaubnis durfte nichts anderweitig verkauft werden.
1538 stimmte die Gemeinde der Aushebung von 400 Mann für den Türkenkrieg zu (als freie, eigentlich „befreite" Stadt war sie zu keiner Kriegsleistung verpflichtet), und als 1566 neuerdings die Türken gegen Österreich zogen, da stellte die Stadt abermals freiwillig dem Kaiser 400 Bürger und 700 Bergleute bewaffnet und besoldet ins Feld. Diese Leistung zeigt, über welche Geldmittel die Bergstadt damals verfügte und mit welcher Treue sie an Kaiser und Reich hing. Der Abgang an Arbeitskräften wurde bald wieder durch neu zugezogene Bergleute ausgeglichen, obwohl niemand in die Stadt aufgenommen wurde, der nicht seine Geburt dokumentarisch durch den sogenannten Geburtsbrief nachweisen konnte. Von Ungarn bis Worms am Rhein, von Nordsachsen bis Österreich kann man die Heimatorte der Zugewanderten verfolgen. Die meisten kamen, um ihr Brot als Bergleute oder Handwerker zu verdienen.
Da die Grafen Schlick nicht imstande waren, der Stadt die geliehenen Gelder zurückzuzahlen, begannen 1570 die Unterhandlungen wegen des dauernden Erwerbs von Petschau samt Gebiet. Weil die Bergstadt nicht über das zum Kauf notwendige Bargeld verfügte, erboten sich reiche Nürnberger Patrizierfamilien, für den Nießbrauch der Herrschaft und besonders der Bergwerke den Kaufschilling vorzustrecken. Die Stadt ging nicht auf das Angebot ein. Wenige Jahre später sah sie sich jedoch genötigt, die Hilfe der Nürnberger Geldleute zu beanspruchen, tätigte den Kauf, befriedigte Schlicks Gläubiger zur Gänze und wurde nun auch Herrin von Petschau samt Gebiet. Der Magistrat kaufte außerdem unter Mitwirkung der Bergknappen die unterhalb des Ortes gelegene Kornmühle und baute sie zu einer Malzmühle um. Diese Aktionen um 1597 hatten den Stadtsäckel vollständig erschöpft. Die kaiserliche Genehmigung wurde 1600 erteilt. Der Kaufpreis betrug 28.000 Taler. Die Petschauer leisteten ihrer neuen Herrschaft den Lehnseid, und Schlaggenwald gelobte, der Stadt allzeit eine gütige Herrin zu sein. Sie führte eine neue Marktordnung gleich der Schlaggenwalder, eine Polizeiordnung und andere notwendige Maßnahmen ein. Der von Schlick übernommene Schloßhauptmann erhielt eine neue Dienstordnung und ein für die damaligen Verhältnisse sehr gutes Gehalt.
Durch die Geldnot sah sich der Stadtrat genötigt, den Kugelhof zu verkaufen. J. Köppel von Adlersfeld erwarb ihn und trat ihn der Stadt für 2150 fl.rh. wieder ab. Der Hof wurde zum freien Stadtgut erklärt.
**
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.