Policie a četnictvo
Už na sklonku středověku směla města na základě pověření vykonávat policejní úkoly. Z 16. století jsou známy policejní řády, které sloužily podpoře veřejného blaha a hospodářství. V 17. a 18. století, v době absolutistických forem vlády, došlo z obav o duševní spásu poddaných ke zvýšenému policejnímu dohledu, který vedl až k zásahům do soukromé sféry občanů. Když se v 19. století po vyhrocených sporech prosadil přechod k ústavnímu státu, byly úkoly policie nově vymezeny.
V letech 1918–1938 byla u nás policejní přítomnost rozdělena mezi obecní policii a četnictvo. Starosta zastával funkci místního policejního úřadu. Byli mu podřízeni obecní strážníci, kteří vykonávali řadu úkolů, jež po roce 1938 přešly na jiné funkcionáře. Nejčastěji zasahovali při těchto příležitostech:
Kontroly, zda jsou dodržovány vyhlášky;
Doprovod průvodů a slavnostních pochodů;
Dohled nad shromážděními a manifestacemi;
Urovnávání sporů a rvaček;
Zákrok při rušení nočního klidu;
Zadržování tuláků a osob bez trvalého bydliště.
Vedle takových výkonných úkolů museli obecní strážníci plnit i úkoly správní. Nezapomenutelné je „bubnování". Obecní strážník, obvykle doprovázený hloučkem dětí, procházel všemi ulicemi a uličkami, v pravidelných odstupech se zastavoval a bubnováním vyzýval obyvatele, aby se u něj shromáždili. Jakmile se sešlo dost posluchačů, přečetl městské oznámení.
Službu zpravidla vykonávali tři strážníci.
Státní četnictvo nepodléhalo obci. Na rozdíl od obecních strážníků nosili tito úředníci zbraně.
Do působnosti četnické stanice patřilo obvykle více než jedna politická obec. Kromě povinnosti dbát na udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti byli četníci pověřeni policejním vyšetřováním a objasňováním trestných činů. Museli také přijímat pokyny státního zastupitelství a mohli v rámci výkonného práva použít donucovací prostředky.
Naše četnická stanice měla obsazení tři úředníky. Mezi lety 1918 a 1938 sloužili převážně Češi.
Po roce 1938 byla policie organizována podle právních norem, vyhlášek a prováděcích předpisů platných v Německé říši.
Polizei und Gendarmerie
Schon im ausgehenden Mittelalter durften die Städte auftragsweise Polizeiaufgaben wahrnehmen. Aus dem 16. Jh. sind Polizeiverordnungen bekannt, die der Förderung von Volkswohlfahrt und Wirtschaft dienten. Im 17./18. Jh., zur Zeit absolutistischer Herrschaftsformen, kam es aus Sorge um das Seelenheil der Untertanen zu gesteigerter Polizeiaufsicht, die bis zu Eingriffen in den Privatbereich der Bürger führte. Als sich im 19. Jh. nach erbitterten Auseinandersetzungen der Übergang zum Verfassungsstaat vollzog, wurden die Aufgaben der Polizei neu festgelegt.
Von 1918 – 1938 war bei uns die polizeiliche Präsenz in Stadtpolizei und Gendarmerie aufgeteilt. Der Bürgermeister fungierte als Ortspolizeibehörde. Ihm unterstanden die Ortspolizisten, die eine Reihe von Aufgaben wahrzunehmen hatten, welche nach 1938 auf andere Funktionsträger übergingen. Sie traten insbesondere bei folgenden Anlässen in Erscheinung:
Kontrollen, ob Verordnungen eingehalten werden;
Begleitung von Festzügen, Aufmärschen;
Beobachtung von Versammlungen, Kundgebungen;
Schlichtung von Streitereien, Raufereien;
Einschreiten bei Ruhestörungen;
Aufgreifen von Landstreichern, Nichtseßhaften usw.
Neben solchen Vollzugsaufgaben hatten die Ortspolizisten auch Verwaltungsaufgaben zu erfüllen. Unvergessen ist das „Austrommeln". Meist begleitet von einer Schar Kinder, suchte der Ortspolizist alle Straßen und Gassen auf, blieb in Abständen stehen, um mit einem Trommelwirbel die Anwohner aufzufordern, sich bei ihm einzufinden. Sobald genügend Zuhörer versammelt waren, verlas er eine Verlautbarung der Stadt.
In der Regel versahen drei Polizisten den Dienst.
Die staatliche Gendarmerie unterstand nicht der Kommune. Im Gegensatz zu den Ortspolizisten trugen diese Beamten Waffen.
Zum Einsatzbereich eines Gendarmeriepostens zählte meistens mehr als eine politische Gemeinde. Neben ihren Pflichten, auf die Aufrechterhaltung der öffentlichen Ruhe, Ordnung und Sicherheit zu achten, waren sie mit polizeilichen Ermittlungen und mit der Aufklärung von Straftaten betraut. Sie hatten außerdem Aufträge der Staatsanwaltschaft entgegenzunehmen und konnten im Rahmen des Vollzugsrechtes Zwangsmittel anwenden.
Der Gendarmerieposten war bei uns mit drei Beamten besetzt. Zwischen 1918 und 1938 versahen den Dienst überwiegend Tschechen.
Nach 1938 war die Polizei nach den Rechtsnormen, Verordnungen und Vollzugsbestimmungen organisiert, die im Deutschen Reich galten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.