Také v okolní oblasti vnitřního města lze pokračovat v řadě historických staveb, například u:
Čp. 66 na Starém náměstí (Blail-Haus). Měšťanský obytný dům z let 1544–45 vykazuje zbytky hodnotné renesanční fasády. Dva štíhlé kandelábrové sloupy na podstavcích, nesoucí vysoký vlys se dvěma živě profilovanými římsami, lemují bohatě řešený portál. V nízké vějířové palmetě visí erbovní štít s monogramem „CK", odkazujícím na stavitele, tehdejšího horního mistra Caspara Kohla;
Čp. 199 v Pivovarské uličce (Bräuhausgasse) (Kerstner-Haus, dříve nazývaný „Schröck-Haus"). Postaven kolem roku 1500, později dostal stylizovaný barokní portál s mohutnými, příčně dělenými domovními dveřmi;
Čp. 232 na Dolním valu (Unterer Graben) (Rubesch-Haus). Trámoví hrázděného štítového domu (štítovou stranou do ulice!) bylo přemalováno. Ve vchodu kamenné, zdobené ostění vrat. Nápadná je na dvorní straně vystupující pavlač;
Čp. 284 ve Slepé uličce (Sackgasse). Hornický dům s hospodářským dvorem a peintem (travnatou zahradou). Vícečlenný kruhový oblouk na domovních vratech se opírá o gotické vzory;
Čp. 297 na Hlavní ulici (u Kühnhackla, dříve „u Husslbecka") ze 16. století. Domovní vrata s kruhovým obloukem. Ve fasádě náznak jednookenního arkýře nad úzce vyvedeným obloukovým vlysem;
Čp. 342 na Hlavní ulici (Krebs-Haus), postaven již před rokem 1500, opatřen portálem v barokním stylu. Vícečlenně profilovaný architráv (nosný trám) v rámování nese nápis: „GOT PEHIDT DEIN EINGANG VND AVSGANG" (Bůh opatruj tvůj vchod i východ). Zakončení portálu profilovanou římsou a vějířovým obloukem.
Osm pozoruhodných portálů s čísly domů příslušných budov je znázorněno na jedné obrazové straně.
Za zmínku stojí ještě vstupní portál fary (čp. 178) s barokní výklenkovou nástavbou jako spojnicí děkanství a hřbitovní zdi. Stavebnímu slohu kostelů a kaplí je – podle jejich významu – věnován prostor v příspěvku „Dějiny církve".
Zvláštní stavební typ z raných dob se projevuje na Seidl-Haus (čp. 480) na Malzmühlendamm (nářečně Målzm(ü)llådåmm). Jeho hlavní zdi jsou zešikmené, druhé patro a štítová stěna provedeny z prkenného bednění. Daleko vysunutá střecha chrání zdivo. Nápadné je na čelní straně asymetrické uspořádání oken. Bohužel tradice neuvádí dobu stavby.
Zmínku si zaslouží i obytné a obchodní budovy, jakož i čistě účelové stavby (např. školy), které vznikly až do přelomu století a jejichž vnějšek někdy vykazuje prvky různých slohových období (klasicismus, empír, secese aj.) a přísnými geometrickými ozdobnými formami, jednoduchou fasádní ornamentikou i zdobenými střešními vikýři zdůrazňoval městský charakter obce a dodával jí více měšťanské vznešenosti.
Obrázky náměstí mohou tyto údaje doplnit.
Mimo město obhospodařovaly velké samostatné dvory značnou část zemědělské půdy. Šlo o léna, původně přiznaná vyšším horním úředníkům, částečně provedená v hrázděné stavbě. Na počátku 16. století je zmiňován Wolfshof ležící nad Zechtalem. Poté následují Schödlhof západně od města, Kugelhof na Zvonovém vrchu (Glockenberg) a směrem k Leßnitz
Hauses hin.
Auch im umliegenden Bereich der Innenstadt läßt sich die Reihe der historischen Bauten fortsetzen, z.B. bei
Hs.Nr. 66 am Alten Markt (Blail-Haus). Das bürgerliche Wohnhaus aus den Jahren 1544–45 zeigt Reste einer wertvollen Renaissance-Fassade. Zwei schlanke Kandelabersäulen auf Sockeln, die einen hohen Fries mit zwei lebhaft profilierten Gesimsen tragen, fassen das reichgestaltete Portal ein. In der niedrigen Fächerpalmette hängt ein Wappenschild mit dem Monogramm „CK", das auf den Erbauer, den damaligen Bergmeister Caspar Kohl hinweist;
Hs.Nr. 199 in der Bräuhausgasse (Kerstner-Haus, früher „Schröck-Haus" genannt). Erbaut um 1500, erhielt es später ein stilisiertes Barockportal mit wuchtiger, quergeteilter Haustüre;
Hs.Nr. 232 am Unteren Graben (Rubesch-Haus). Das Balkenwerk des Fachwerk-Giebelhauses (mit der Giebelseite zur Straße!) wurde übertüncht. Im Eingang steinernes, verziertes Torgewände. Auffällig der an der Hofseite vorkragende Laufgang (Pawlatsche);
Hs.Nr. 284 in der Sackgasse. Gewerkehaus mit Wirtschaftshof und Peint (Grasgarten). Der mehrgliedrig ausgeprägte Rundbogen an der Hauspforte lehnt sich an gotische Vorbilder an;
Hs.Nr. 297 a.d. Hauptstraße (beim Kühnhackl, früher „beim Husslbeck") aus dem 16. Jh. Rundbogiges Haustor. In der Fassade Andeutung eines einfenstrigen Wanderkers über einem schmal ausgeprägten Bogenfries;
Hs.Nr. 342 an der Hauptstraße (Krebs-Haus), erbaut bereits vor 1500, das mit einem Portal im Barockstil ausgestattet ist. Ein mehrfach gegliederter Architrav (Tragebalken) in der Umrahmung trägt die Aufschrift: „GOT PEHIDT DEIN EINGANG VND AVSGANG". Portalabschluß mit profiliertem Gesims und Fächerbogen.
Acht der sehenswerten Portale mit den Hausnummern der zugehörigen Gebäude sind auf einer Bildseite dargestellt.
Erwähnenswert ist noch das Eingangsportal des Pfarrhofes (Hs.Nr. 178) mit barockem Nischenaufsatz als Verbindung von Dechantei und Friedhofsmauer. Dem Baustil der Kirchen und Kapellen ist – seiner Bedeutung gemäß – im Beitrag „Kirchengeschichte" Raum gewidmet.
Ein besonderer Bautyp aus früher Zeit drückt sich im Seidl-Haus (Hs.Nr. 480) am Malzmühlendamm (mdal. Målzm(ü)llådåmm) aus. Seine Hauptmauern sind abgeböscht, zweiter Stock und Giebelwand in Bretterschalwerk ausgeführt. Weit vorkragendes Dach schützt das Mauerwerk. Auffallend ist an der Frontseite die asymmetrische Anordnung der Fenster. Leider nennt die Überlieferung keine Bauzeit.
Eine Erwähnung verdienen auch die Wohn- und Geschäftsgebäude sowie reine Zweckbauten (z.B. Schulen), die bis über die Jahrhundertwende entstanden sind, in ihrem Äußeren manchmal Elemente verschiedener Stilepochen (Klassizismus, Empire, Jugendstil u.a.) aufweisen und mit strengen geometrischen Schmuckformen, einfacher Fassadenornamentik sowie verzierten Dachgaupen den städtischen Charakter des Ortsbildes betonten und ihm mehr bürgerliche Vornehmheit verliehen.
Bilder vom Marktplatz mögen diese Angaben ergänzen.
Außerhalb der Stadt bewirtschafteten große Einzelhöfe einen erheblichen Teil des landwirtschaftlichen Bodens. Es handelte sich um ursprünglich höheren Bergbeamten zugesprochene Lehensgüter, die teilweise im Fachwerkbau erstellt waren. Anfang des 16. Jhs. wird der oberhalb des Zechtals liegende Wolfshof genannt. Dann folgen der westlich der Stadt gelegene Schödlhof, am Glockenberg der Kugelhof und gegen Leßnitz
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.