vyšlehl z Řeznické uličky, která tam ústí, sloup ohně sahající až k nebi a kolem nás sršely miliony jisker a jiskřiček. Ještě dnes to všechno vidím, jako by to bylo tenkrát, když zavřu oči, a slyším i horlivé troubení hasičů, až mi z toho běhá mráz po zádech. Teprve když jsme se dostali z dosahu neštěstí směrem k Řetězovému mostu, zpomalila udýchaná matka krok, abych ji lépe stačil. Hluboko dole šuměly tmavé vody Ohře a naproti nám svítil, ozářený odleskem mohutného ohnivého sloupu, honosný hostinec U Konvice, který nás i mnohé jiné plačící ženy a děti oné dlouhé hrůzné noci pohostinně přijal. Na lavici mi pak matčina láska připravila z přineseného peří lůžko, na němž jsem nakonec blaženě usnul, i když se mi ve snu ozářený stromeček tu a tam vzňal až k nebi a pokaždé mi na postýlku nasypal tisíc krásných ohnivých hvězdiček. Bude to jistě zaznamenáno v městské kronice, zda ten zlý požár v oné ulici napáchal velké škody — já sám jsem tam ještě dlouhá léta poté vídal ohořelé zbytky zdí a hromady sutin.
Z vánočních svátků následujících let mi zvlášť milé zůstaly v paměti ty, kdy jsme my děti nahoře v nádherném kostele, který se tak malebně opírá o starý hrad, u jesliček s posvátnou úctou vzhlíželi k milému Jezulátku a pak jasnými hlásky zpívali důvěrnou vánoční píseň:
„Ihr Kinderlein kommet, o kommet doch all, Zur Krippe her kommet in Betlehems Stall"
Jestlipak se tam ještě dnes modlí a zpívá nové dětské pokolení tak, jako jsme to kdysi v blažených dětských letech dělávali my? —
Mezitím se ale Strunzbäckenova světnička stala pro rostoucí rodinu příliš malou a jednoho dne jsme si zařídili domov v našem starém rodovém domě tam nahoře v Lesní vsi na úpatí ctihodného Krudumu; tam nás pak čekala i pro nás děti mnohá radost,
Rößl“
vorüber eilten, stieg aus der dort einmündenden Fleischergasse eine himmelhohe Feuersäule empor und Millionen Funken und Fünkchen sprühten um uns her. Ich sehe noch heute alles wie damals, wenn ich die Augen schließe, und höre auch noch die hilfsbeflissene Feuerwehr blasen, daß es durch Mark und Bein geht. Erst als wir aus dem Bereiche des Unheils heraus gegen die Kettenbrücke zu kamen, verlangsamte die schweratmende Mutter ihre Schritte, sodaß ich ihr besser folgen konnte. Tief drunten rauschten die dunklen Wasser der Eger vorbei und drüben leuchtete uns der vom Wiederschein der mächtigen Feuersäule grell beschienene stattliche Gasthof zum Scherbaum entgegen, der uns und viele andere weinende Frauen und Kinder in jener langen Schreckensnacht gastlich beherbergte. Auf einer Bank hat mir die Mutterliebe dann aus dem mitgebrachten Bettzeug ein Lager hergerichtet, auf dem ich schließlich selig entschlief, wenn auch im Traume das Lichterbäumchen zuweilen bis zum Himmel hinauf aufflammte und mir jedesmal tausend schöne Feuersternchen aufs Bettchen streute. Es wird wohl in der Stadt-Chronik verzeichnet sein, ob die böse Feuersbrunst in jener Gasse argen Schaden angerichtet hat, ich selbst habe später noch durch lange Jahre dort brandgeschwärzte Mauertrümmer und Schutthaufen gesehen.
Von den Weihnachtsfesten der folgenden Jahre sind mir jene noch in ganz besonders lieber Erinnerung, an denen wir Kinder droben in dem herrlichen Gotteshause, das sich so malerisch an die alte Burg anlehnt, vor der Krippe mit Schauern von Andacht zum holden Jesukindlein beteten und dann mit hellen Stimmen das traute Weihnachtslied:
„Ihr Kinderlein kommet, o kommet doch all,
Zur Krippe her kommet in Betlehems Stall"
ertönen ließen. Ob wohl ein neues Kindergeschlecht heute auch noch so dort betet und singt, wie wir es in seliger Jugendzeit einstmals getan? —
Inzwischen aber war die Strunzbäckenstube für die wachsende Familie zu klein geworden und eines Tages hatten wir unser Heim in unserem alten Stammhause dort oben im Walddorf am Fuße des ehrwürdigen Krudum aufgeschlagen; da gab es nun wieder mannigfaltige Freude
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.