⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Mezitím necháme raději úklid naší domácí dráhy jako dosud v osvědčených rukou obsluhy se žlutou páskou na rukávu ve vlaku, jsme u cíle. Zpocení a od sazí zčernalí, k nepoznání, opouštíme s úlevou tu mučírnu a usedáme do přistavené kolesky, která nás má v příjemném večerním chladu vrátit milé lesní domovině.
Veselým klusem to nyní jde ze sokolovské výšiny dolů starou, stromořadím zdobenou císařskou silnicí ke hradu Loket. Tu nás náhle obklopí líbezná vůně lip, které nás jako věnec bíle oděných dívek v nádherné letní květinové výzdobě lemují po obou stranách silnice. Vtom už povoz zabočuje do chladného olšového dna Supího údolí. Ty milé, drahé Supí údolí, jak jinak na mě dnes působí tvá zelená svěžest. Před rokem jsem stejnými stezkami kráčel zoufalý: ani kapka vlahy v potůčku, ani stébélko zeleně na březích a na svazích od dlouhého slunečního žáru vyprahlé, zrezivělé louky posypané suchým podzimním listím. Dnes díky Bohu opět slyším veselé žblunkání vodičky a vidím břehy zase pokryté bílým plátnem bělaček jako za starých časů, a ze stromů a luk kolem mi svítí šťavnatá zeleň jako k osvěžení. To bylo věru zlé léto, které mi div nesebralo slova, ačkoli jsem toho měl na srdci tolik. Nyní máte, vy sousedští měšťané, zase svůj líbezný Retiro, kam se jako dřív můžete uchýlit, kdykoli vám kouřící komíny továrního města ztíží dýchání, nyní mají vaše děti zase svůj blízký, stinně chladný les a nádherný vzduch, který sem šumící potůček přináší z zeleného Krudumského revíru; jak vám tuto vzpruhu přeji! A hle, ještě něco nového: jako mohutná přehrada vypadá hráz, zbudovaná těsně před střelnicí k zadržení vody.
und anderen Schmierfinken — Verzeihung über das harte Wort — ein wenig unsanft wie junge Hunde mit der Nase in den Unflat, den sie angerichtet, tunken darf. Indessen wollen wir das Reinemachen unserer Heimatbahn getrost wie bisher den bewährten Händen der mit der gelben Armbinde geschmückten Aufwärterin im Zuge überlassen, wir sind am Ziele. Schweißgebadet und rußgeschwärzt, nicht zum Erkennen, verlassen wir befreit aufatmend den Marterkasten und setzen uns in die bereitstehende Kalesche, die uns in wohltuender Abendkühle der lieben Waldheimat wieder geben soll.
In lustigem Trabe geht es nun von der Falkenauer Höhe die alte baumgeschmückte Kaiserstraße hinab gegen die Feste Elbogen zu. Da umfängt uns mit einem Male lieblicher Duft von Linden, die uns wie ein Kranz von weißgekleideten Mädchen in herrlichem Sommerblütenschmucke zu beiden Seiten der Straße umstehen. Da biegt das Gefährte auch schon in den kühlen Erlengrund des Geiersbachtales ein. Du liebes, trautes Geiersbachtal, wie anders wirkt deine grüne Frische auf mich ein. Vor Jahresfrist bin ich trostlos dieselben Pfade gewandelt: kein Tropfen Naß im Bächlein, kein grünes Hälmchen an den Ufern und an den Hängen vom langen Sonnenbrand ausgedorrte, fuchsige Wiesen mit herbstdürren Blättern übersät. Heute höre ich Gottlob wieder das lustige Wässerlein plätschern und sehe die Ufer wieder mit den weißen Linnen der Bleicherinnen belegt, wie in alter Zeit, und von den Bäumen und Wiesenmatten ringsum leuchtet mir saftiges Grün wie zur Erquickung entgegen. Das war ein bitterböser Sommer, der mir schier die Rede verschlagen wollte, obzwar ich soviel auf dem Herzen hatte. Nun habt ihr freundnachbarlichen Städter doch euer liebliches Retiro wieder, in das ihr wie vordem flüchten könnt, wenn euch ja einmal die qualmenden Essen der Fabriksstadt das Atmen erschweren sollten, nun haben eure Kinder ihren nahen schattenkühlen Wald und die herrliche Luft wieder die das rauschende Bächlein vom grünen Krudumreviere herabbringt; wie gönne ich euch diese Labsal! Und siehe, da auch etwas Neues: wie eine gewaltige Talsperre nimmt sich der knapp vor dem Schützenhause zur Wasserstauung hergerichtete Damm aus.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.