Plavební řád na dřevo pro slavkovské a krásenské hutě (1612)
Rukopis „Holtz Flöß Ordnung 1612" — úřední řád, jímž se upravovalo plavení dřeva pro hutě císařského svobodného horního města Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Krásna (Schönfeld). Připomíná, že vrchnost darovala těžařstvu velký Königswarter Teich a že si těžařstvo na vlastní náklad vybudovalo vodní příkop, kterým vodu přivádělo — tedy soustavu později známou jako Ebmet čili Puškařova strouha. Obsahuje předmluvu, přísežné formule dřevního rozhodčího, dozorce u potoka a rybníků, úředního písaře, hajného i dohlížitele nad plavením, jednotlivé články řádu s usnesením ze 4. dne, dále reformaci císaře Maxmiliána II. o hornoslavkovském a krásenském cínovém hornictví, řád o mincích a mzdách a milostivá povolení pro štoly a vodní díla. POZOR na míru jistoty: předloha je psaná německým kurentem počátku 17. století s prosakujícím inkoustem a asi 12 % slov se nepodařilo spolehlivě přečíst — jsou označena [?] v přepisu i v překladu. Nejhůře čitelné strany byly čteny dvakrát, čímž podíl nejistoty klesl z původních 24 %. Přepis i překlad jsou pořízené s pomocí AI; původní znění je u každé kapitoly v rozbalovací části a jako sken stránky. Originál digitalizovala knihovna TU Bergakademie Freiberg (SLUB).
Přepisy a překlady jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení předlohy. Původní znění bývá dostupné v rozbalovací části „původní přepis"; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.
Titulní list a úvod plavebního řádu na dřevo 1612
[bez textu]
[bez textu]
...a práva k tomu příslušející, kdykoli by k tomu byli ustanoveni, jakmile a jak náhle mi to bude oznámeno[?], a pokud mé tělo a život postačí[?], bránit tomu a předcházet, a také jinak činit vše, co náleží a přísluší věrnému poddanému Jejich Císařské a Královské Milosti atd., věrně a bez úskoku, tak mi pomáhej Bůh a jeho svaté evangelium atd.
Řád plavby dřeva / 1612.
Poté, co k dalšímu a většímu prospěchu chvályhodného hornoslavkovského (Schlaggenwaldt) a krásenského (Schönfeldischen) havířstva[?] při hornictví (Bergkwerkh), díky němuž se, nejprve z vůle Boží, řečená města dostala do rozkvětu a až dosud se v něm udržela, bývalá stará vrchnost, totiž Urozený pán pan N: Pflüge[?], pán z Rabensteina, darovala havířům (Gewercken) tamtéž svůj velký Kynžvartský[?] rybník a nevyhradila si přitom pro sebe ani pro budoucí nic než rybolov, který zůstal vyhrazen vrchnosti Kynžvartské (Königswart), od té doby řečené havířstvo (Gewerkschaft) zřídilo vodní příkop, jenž je nyní stál nemalý náklad, a vodu z uvedeného rybníka jím přivedlo, a od té doby až podnes užívalo práva vodu odvádět k hledání[?] a k plavení dřeva (flößen), kdykoli a jak často se jim zlíbilo (poněvadž toto darování bylo posléze, ještě než on[?]... přijato do užívání[?], skrze někdejšího krále Ferdinanda, blahé a nejchvalitebnější paměti)
Zobrazit původní německý text
Titelblatt, Schlussformel eines Eides und Vorrede der Holtz Floess Ordnung 1612
[bez textu]
[bez textu]
vnd rechte den derselben wegen zu jeder zeit bestellt, so bald vnd bevor mir anzuzeigen[?], vnd so weit mein Leib vnd Leben reichet[?], wehren vnd vorkommen auch sonsten all anders thuen will, was einem Jhrer Kay: vnd Kön: Mtt: etc. getrewen Vnterthanen gebuert vnd zustehet, getrewlich vnd vngeuerlich, alß mir Gott helff vnd sein heyliges Euangelium. etc.
Holtz flöß Ordnung /
1612.
Nach deme zue souiel mehrer beforderung deß Löblichen Schlaggenwaldt: undt Schönfeldischen Häuer[?] zum Bergkwerkh, durch welches nechst Gott ermelte Stadte in aufnehmen gerathen, und bießher erhalten worden, Die Alte gewesene Herrschafft alß die Wolgeborenen Herren Herren N: Pflüge[?] Herren von Rabenstein, Iren großen Königswaarter[?] Teich, den Gewercken daselbst geschenckt, undt davon nichts dann die Fischerey für sich undt Künfftige mit haben[?], der Herrschafft Königswart vorbehalten haben, Dannen hero auch ermeltte Gewerckschafft den Wassergraben, welcher Ihn[?] nun an etliches Costet, gemacht, undt dz Wasser auß bemelten Teich herein geführet, undt fort biß an hero sich der gerechtigkeit, deß Wasser ziehens zum finden[?] und flößen, wann und so offt es Ihnen beliebet (Weiln solche donation hernach durch Weillandt König Ferdinandt Christseligister und hochlöblichister gedechtnüß in annehmung[?] ehe er
Přísežné formule: dřevní rozhodčí, dozorce u potoka a obou rybníků, starší horní obce
Přísežné formule: dřevní rozhodčí (Holtzschlichter), dozorce (Steiger) u potoka a obou rybníků, starší horní obce (Eltister der Bergknappschafft)
...nebo se dozvím, že by to mohlo těžařstvu (Gewerckschafft) způsobit škodu nebo újmu, že se ve všem budu neochvějně držet výše zmíněného řádu Jeho císařského (Kay:) Veličenstva, a kde zjistím provinilce, budu je varovat a udávat[?], nehledě na žádný prospěch ani užitek, než jaký mi je dovolen od blahorodé vrchnosti, ve všem tomto budu bdělý a nedám se v ničem z toho pohnout žádným prospěchem, darem, přízní, přátelstvím ani nepřátelstvím, nýbrž vše toto budu dle svých nejvyšších sil zachovávat věrně a bez úskoku, jak mi Bůh pomáhej.
Přísaha dřevního rozhodčího (Holtz-Schlichter Aid)
Já, N. N., přísahám římskému císařskému (Röm: Kay:) a uherskému a českému královskému (Khün: Maitt:) Veličenstvu, svému nejmilostivějšímu pánu, a namísto Jeho císařského Veličenstva jeho hejtmanům nebo správcům, kteří jsou kdykoli od Jeho Veličenstva a obecného hornictví (Bergkwerk) k jeho dobru ustanoveni, věrně napomáhat, škodám předcházet, varovat před nimi a odvracet je; a poněvadž jsem byl obecnými pány těžaři (Gewerckschafft) ustanoven rozhodčím (Schlichter) plaveného [lehkého] dřeva, tento svůj úřad rozhodčího, jak mi
+ [těm, kdo] jsou ustanoveni, [chci být] věrný a povolný Jejich Veličenstvu
svěřen a uložen jest, se stejnými[?] povinnostmi[?] věrně a poctivě zastávat, dbát na vše, čím lze podle práva vyhledat a docílit prospěchu Jeho císařského Veličenstva a obecného těžařstva, se nejvíce přičiňovat, žádným způsobem nezanedbat[?] to, co by mohlo Jeho císařskému Veličenstvu a pánům těžařům přinést škodu nebo újmu, což vše mám podle výše zmíněného řádu Jeho císařského Veličenstva věrně oznamovat, na vše, co se přihodilo[?], upozorňovat a hlásit, žádným jiným ani širším způsobem a příkazem, než jaký mi je od výše řečených pánů těžařů v této věci svěřen; toho všeho dbát a v ničem z toho se nedat pohnout penězi, přízní, přátelstvím ani nepřátelstvím, nýbrž vše toto dle svých nejvyšších sil zachovávat věrně a bez úskoku, jak mi Bůh pomáhej.
Přísaha dozorce (Steiger) u potoka [?] Liebet a obou[?] jeho rybníků (Teiche)
Já, N., přísahám římskému císařskému (Röm: Kay:), též uherskému a českému královskému (Kön: Mait:) Veličenstvu, našemu nejmilostivějšímu pánu, a obecným pánům dědičným pánům[?] potoka[?] Liebet, poněvadž jsem byl ustanoven dozorcem (Steiger) na témže[?] příkopu (Graben) Liebet, že jim chci být věrný a povolný, jejich prospěch a zájem, totiž zachování vody, věrně napomáhat, a veškeré škodě, jaká by se přitom mohla přihodit[?], předcházet, varovat před ní a hlásit ji; rovněž dbát na to, co do vody spadne[?], ve dne i v noci konat svůj pilný[?] dohled, také na oba[?] rybníky (Teiche), stejně jako na příkop, co bude v mých silách při tom zlepšovat; avšak ve všem tom jim chci konat a plnit, co náleží věrnému služebníku a dozorci vůči svému pánu, vždy s pílí to vykonávat, a nenechat se proti tomu pohnout ani darem, dárkem[?], vlastním prospěchem ani ničím jiným, jak mi vpravdě Bůh pomáhej.
Přísaha staršího (Eltister) horní obce (Bergknappschafft)
Já, N. N., přísahám římskému císařskému (Röm: Kay:), též uherskému a českému[?] královskému (Kön: Mait:) Veličenstvu atd., Matyášovu[?] atd., svému nejmilostivějšímu pánu, císaři a králi atd., a namísto Jeho císařského a královského Veličenstva jejich hejtmanovi nebo správci[?], který je kdykoli Jeho císařským a královským Veličenstvem v Horním Slavkově (Schlaggenwaldt) ustanoven, být věrný[?] a povolný; a poněvadž jsem byl zvolen a ustanoven starším (Eltister) horní obce (Bergknappschafft), že se při vydávání[?] chleba obživy[?] u štol při ohnivém dobývání[?] a při zpracování[?] pokladu (Schatz) neboli[?] sazby[?], stejně jako u společného dobývání[?], budu snažit zabránit či odvrátit škodlivé přeprodávání na trhu, ulicích a uličkách, a cokoli jinak slouží k prospěchu horní obce, vždy podle obvyklého[?] užitku a prospěchu podporovat; škodám, vzbouření a bouřím, ať se dějí kdekoli — ať už na dole, ve městě nebo kdekoli jinde — tajně, pokud to bude v mých silách, sám odvracet; totéž [oznamovat] hejtmanovi nebo správci,
Zobrazit původní německý text
Eidesformeln: Holtzschlichter, Steiger beim Fluss und beiden Teichen, Eltister der Bergknappschafft
oder vernehmen, daß den gewerckhen zu schaden, oder nachthail, geraichen möge, mich allenthalben höchstgedachtiger Kay: Maitt: Ordnung Vnverbrüchlich halten, wo ich die Vbergangnen befindt, warnnen, vnnd ansagen[?], Kaines gunnes[?], oder nutzes, dann der mir Von Wohlgedachten Herrn Obrigkheit zugelassen ist, in dem allen gewarttet, mich wieder diß alles, Kainen nutz, gab, gunst, freundtschafft oder feindtschafft bewegen laßen, Sondern will solches alles, nach meinem höchsten Vermügen, halten, treulich vnd vngeuerlich, alß mir Gott helff.
Holtz: Schlichter Aid.
Ich, N: N: Schwere dem Röm: Kay: vnnd zu Hungern vnnd Behaimb Khün: Maitt: Meinem allergnedigsten Herrn vnnd anstadt Ihrer Kay: Maitt: Derselben Haubtleuten oder Verwalten, so zu jeder zeit, Von Ihrer Maitt: vnndt gemaines Bergkhwerchs bestes, treulich fördern, schaden warnen vnnd abwenden, Vnnd weillen Ich von allgemainen Herren Gewerckhen, zu ainem Schlichter, des laichter holzes, verordent worden bin, Solches meinem Schlichter ambt, so mir
+ verordenten seyendt[?], getreu, vnd gewertig zu sein Ihrer Maitt:
eingeraumbt, unnd bevohlen ist, mit gleichmessig[?] den vorthafftigen[?] pflichten, getreülich unnd auffrichtig fürstehen, vorsehen auf alles dasjenige, damit Ihrer Kay: Maiit: unnd gemainer Gewerckhschafft nutz, mit recht gesuchet, unnd erzeüget werden kan, mich alß höchstes befleissigen, khainerley Ihnen vorverhangen[?], so Ihrer Kay: Maiit: unnd den Herrn Gewerckhen zu schaden, oder nachthail geraichen mag, welchs allenthalben soll höchstermelten Ihrer Kay: Maiit: ordnung gemäß, zum treuenlich[?] anzaigen, alles die vergangen beschicht[?], warnen, unnd ansagen, khaines andern, oder mehrern wegs, unnd geheiß[?], dann der mir vorhochgedachten Herrn gewerckhen, dißhalb zugestellen ist, ich dem allen gewarten, unnd wieder diß alles, khain gelt, gunst, freundschafft, oder feindtschafft, bewegen lassen, sondern will solches alles, nach meinem höchsten vermögen, halten, Treulich, unnd ungefehrlich als mir Gott helff.
Steiger: Aid Beim Liebet[?] Flüß vnd deren Beeden[?] Teuch.
Ich N. Schwere der Röm: Kay: Auch zu Hungern vnnd Behaimb Kön: Mait: Vnserm allergnedigsten Herren, vnnd Allgemeinen Herrn Erbherrn, deß Liebet[?] Flüßhab[?], Nachdem ich zu einem Steiger an derselben Liebet[?] Graben verordent worden, daß Ich ihnen Trew vnndt gewertig sein will, Ihren Nutz vnnd bestes, das Wasser Zuerhalten Trewlich zu fördern, vnnd allen schaden dabey wier[?] ihr[?] sich zutragen möchte, abzuwenden warnen vnnd anzuzeigen, Also auch, dem hinein[?] fallenden zu sehen, bey Tag, vnnd Nacht, mein Vleisiges[?] auffsehen, auch Die zween[?] Teuch, so wohl auch den graben, Was mir müglich darbey zu bessern, Jedoch in allem dem, Ihnen Thuen vnndt Laisten will, was einem getrewen Diener vnnd Steiger, gegen seinem Herrn gebüert, Jederzeit mit Vleiß verrichten, vnnd mich darwieder, weder gab, geschenckt[?] aigen Nutz, oder anders bewegen lassen will, alß wahr mir Gott helff.
Eltisten Aid
Ich N: N: Schwere der Röm: Kay: Auch zu Hungern vnndt Bohaimb[?] Kön: Mait: rc. Matthiae rc. Meines allergnedigisten Herrn Kaiser vnd Königs rc. Vnnd anstadt Ihrer Kay: vnnd Kön: Mait: Derselben Haubtman oder Verwesers[?] so zu jederzeit von Ihrer Kay: Vnd Kön: Mait: zu Schlaggenwaldt Verordent worden, getraw[?] vnnd gewärtig zu sein, vnnd demnach Ich zu einem Eltisten der Bergknappschafft erwöhlet vnd bestellet, Daß ich mich mit außziehen des lieben Brods, Bey den Stollen Zum feüern, vnnd Be[?]bauwts[?] den Schaz od[er] Sazung[?] des gleichen in gleichbauwkhen[?] so wohl zu verhüetten: Oder abwenden[?] deß Schädlichen Vorkauffens auf Marckt, Straßen vnndt Gaßen vnnd was sonsten der Knappschafft zum besten kommet Jederzeit gebreüchlichst[?] Nuzung vnnd frommen fördern, Schaden, auffruhr, vnnd empörung, allenthalben es geschehe gleich Am Bergwerck, Inn der Stadt oder wo es wolle, Verhaimblichen so weit mir müeglich sein würdet selbst abwenden, Auch solches dem Haubtman oder Verwaltter,
Přísežné formule: úřední písař, lesní hajný a dohlížitel nad rudnými sklady
Přísežné formule: úřední písař, lesní hajný a dohlížitel (Riesser) nad rudnými domy
Přísaha úředního písaře.
Já, N., přísahám Bohu Všemohoucímu a Jeho Milosti římské císařské [Kay:], též uherskému a českému královskému [khönig-liché] Majestátu, svému nejmilostivějšímu Pánu, a na místě Jeho Majestátu jemu[?] a zdejšímu[?] hejtmanovi nebo správci v Horním Slavkově (Schlaggenwald, něm. Schlaggenwaldt), že v mně svěřeném a důvěryhodném úřadě úředního písaře [Ambtschreiber] budu věrně, poslušně a povolně sloužit. Prospěch a nejlepší zájem Jeho císařské Milosti i dolu (Bergkwerk) budu podle své nejvyšší píle a schopností věrně napomáhat, škodám a újmám naopak podle možností předcházet a pomáhat je odvracet, a v onom mně svěřeném a důvěřovaném úřadě písaře [přeškrtnuté slovo] pilně [?] a věrně setrvávat.
Veškeré spisy (Acta), příkazy a úřední záležitosti a vše, co mi jinak bude svěřeno, podřízeno a známo, nejen pilně opatrovat, ale také všechna jejich tajemství a vedené porady, jak mi budou známy[?], zamlčet a nikomu nevyzradit, ani bez vědomí a příkazu hejtmana nebo správce úřadu nikomu nedávat žádný opis, a jinak vše konat a nekonat, jak náleží věrnému úřednímu písaři a služebníkovi vůči svému pánu a představené vrchnosti, totiž hejtmanovi a úředním osobám[?] – správci [walter, pokračování v dalším odstavci],
na což já pak z moci Jeho císařské Milosti mít mám a chci mít náležitý[?] a řádný dohled. Konat, jak se sluší a patří, a přitom nehledat žádný vlastní nebo nespravedlivý prospěch[?], nýbrž pouze to, co mi je dovoleno a co mi podle spravedlnosti a z titulu úřadu náleží a přísluší, ničeho jiného nepoužívat ani si neosobovat, a v tom nehledět ani na dary, přízeň, přátelství či nepřátelství, ani se k ničemu takovému nedat pohnout. Tak mi pomoz Bůh a jeho svaté evangelium. Amen.
Přísaha lesního hajného.
Já přísahám Bohu Všemohoucímu a Jeho Milosti římské císařské, též uherskému a českému královskému Majestátu, svému nejmilostivějšímu Pánu, a na místě Jeho císařské Milosti, tehdejšímu i budoucímu hejtmanovi a správci úřadu v Horním Slavkově a ustanovenému vrchnímu lesmistrovi [Waltforstmaister] lesů Jeho císařské Milosti bečovských [Petschauerisch] a kynžvartských (Königswart, tj. Kynžvart), že budu věrně, poslušně a povolně sloužit, a se svými svěřenými a důvěryhodnými lesními hajnými [Waldt Hegern] budu v tom, co se týče vykazování, přidělování a vyklizování[?] a hlídání zmíněných lesů Jeho císařské Milosti, jejich vymáhání[?] a přejímání, jakož i věrné správy toho, co Jeho Milost [pokračování v dalším odstavci]
z toho vyžaduje, věrně a pilně dohlížet. Prospěch a nejlepší zájem Jeho císařské Milosti a obecného dolu (Bergkwerk) budu podle své nejvyšší píle a schopností vždy napomáhat, škodám a újmám, a rovněž veškerému nadměrnému pustnutí a vytloukání lesů budu předcházet, a před opětovným zarůstáním a růstem téhož věrně varovat a pomáhat tomu bránit. Nikomu v tom nevydám žádné dřevo, ať velké či malé, málo či mnoho, bez vědomí a příkazu shora řečeného[?] vrchního lesního správce. Nýbrž se ve všem budu řídit příkazem řečeného hejtmana, správce úřadu a jeho vrchního lesmistra a instrukcí, která mi byla v této věci nedávno přečtena, a budu tak mít nad sebou dozor a dohled ustanovený vysoce řečenou císařskou Milostí i tím, kdo je zde k tomu určen[?], a nedám se pohnout k ničemu, co by mohlo být ke škodě nebo zkáze lesů a hájů Jeho císařské Milosti, ať už přátelstvím, nepřátelstvím, nebo jakýmkoli darem. Nýbrž budu konat a nekonat vše, co náleží a přísluší věrnému lesnímu služebníkovi vůči svému pánu a shora řečené vrchnosti. Tak mi pomoz Bůh a jeho svaté evangelium.
Přísaha dohlížitele [Riesser?] nad rudnými sklady [Erzerhäußen?].
Já, N. N., přísahám [?] [?] Jeho Milosti císařské, též uherskému a českému královskému Majestátu, svému nejmilostivějšímu Pánu, a na místě Jeho císařské Milosti tehdejšímu hejtmanovi nebo správci, kterýkoli bude Jeho Milostí kdykoli ustanoven, že budu věrně a povolně sloužit, prospěch Jeho Milosti a obecného těžařstva [Gwerckhschafft] budu věrně napomáhat, jeho škodám budu předcházet a odvracet je, a zvláště, poněvadž jsem byl ustanoven pro obecné těžařstvo hutí horoslavkovských [Schlaggenwald] a krásenských [Schönfeld, tj. Krásno] jako nový[?] dohlížitel [k Herrn Gwerckh?] nad rudnými sklady [Erzerhäußen?], podle svého rozumu, jak mi bylo v úřadu pilně uloženo, se správným měřením, pilným [au[f]schlingen?] a řádným rozdělováním hromad [Stöder?] – ty pak budu obecnému šichtmistrovi N. N. při každém vykazování [anzeichnus?] řádně oznamovat, a nikoli s nimi [bestehen?] nakládat jinak, což se má zcela vyloučit; s [haspelsteiger?] je budu odděleně vykazovat, a nikomu, byť sebemenší [množství] z toho nedám ani nesvěřím. A chci zvláště celému těžařstvu věrně stát v čele, ve všem, čím mohu Jeho císařské Milosti a obecnému těžařstvu prospět se správným navyšováním[?] a vykazováním, se v tom nejvýše přičiním, žádné věci [?]
[Text kapitoly na tomto místě v rukopise končí uprostřed věty.]
Zobrazit původní německý text
Eidesformeln: Ambtschreiber, Waldheger und Riesser ueber die Erzhaeuser
Ambt schreibers Eydt.
Ich N. schwere Gott dem Allmechtigen vnnd der Römischen Kay: auch zu Hungern vnd Behamb khönig-lichen Mtt: Meinem allergnedigsten Herren, vnnd an statt Ihrer Mait: Ihnen[?] vnnd dhein[?] Hiesigen Haubtman oder Verwalter zu Schlackenwalldt in meinem befohlenen Vertrauten Ambtschreiber Ambt, getreu gehor[?]sam[?] vnd gewertig zu sein. Ihrer Kay: Mait: vnnd das Bergkwerckhs Nutz vnnd bestes nach meinem höchsten Vleis[?] vnd vermügen getreulich zu befördern, Schaden vnnd nachtail aber, in abwegen[?] bewaren vnd abwenden zu helffen, vnnd gedachtem meinem be-fohlenen vnnd Vertrautem Ambtschreiber Ambt [přeškrtnuté slovo] Vleis-sig[?] fleissig vnnd trewlich fürzustehen. Alle Acta, Bevelch vnd Ambtsachen vnd was mir sonsten vertraut, untergeben vnd bewusst wirdt nicht allein fleissig zu verwaren, sondern auch alle geheimb derselbigen vnnd gehaltene Rathschläge beß[?] mir mein[?] gewüst[?] verschweigen vnnd Nyemandts offenbaren, noch darüber ohne wissen vnnd bevelch das Haubtmans oder Ambts Verwallters Nyemandt kein Abschrifft zugeben, vnd sonst alles anders thuen vnd lassen will, was einem getrewen Ambtschreiber vnd diener gegen seinem Herren vnd fürgesatzten Obrigkeit als Haubtman vnd Ambt[?]leüten[?]
walter, darauff Ich dann von Ihrer Kay: Mait: wegen mein deß fart[?] undt billich auffsehen haben solle undt will. Zuthuen wolgebüret undt zustehet, undt mich darinnen einiges aygenen oder unbillichen nuiß[?] auffsuchen[?], daß so mir zugelaßen, und von billigkeit und Ambts wegen gebürt undt zustehet, mit nichte gebrauchen, noch anmaßen, undt hierinnen weder gab günst freundtschafft oder feindtschafft ansehen, noch zu andern bewegen laßen will, Alß war mir Gott helff und sein heiliges Evangelium, Amen.
Der Waldherer: Eydt.
Ich Schwere Gott dem Allmechtigen, undt der Röm: Kay: auch zu Hungern undt Boheimb Khün: Mait: meinem allergnedigsten Herren undt anstat Ihrer Kay: Mait: derselben izigen undt khünfftigen Haubtman undt Ambtsverwalter zu Schlackenwald und verordneten Waltforstmaister Ihrer Kay: Mait: Petschauerischen und Königswartisch Wällde, getreu gehorsam undt gewertig zu sein, undt meinem bevolenen undt vertrautten Waldt Hegern[?] darumbt mit anweisen, abgebung und außhaizung[?] und verwarnung ermelter Ihrer Khay: Mait: Wälde, hierforderung[?] Und einnembung, sowol treulicher Verwaltung deß Ihr Mt[?]
hierauß getreulich vnnd fleißig zu sehen. Ihrer Kay: Maie: vnnd gemeines Bergkwerchs nutz vnd bestes dobey nach meinem höchsten fleiß vnd vermügen in allweg befürdern, schaden vnnd nachthail, auch alle vberflüßige verödung vnnd abtreibung der Wälde verhüeten, vnnd zu wieder anderziehung vnd wachsung derselben getreulich warnen vnnd wenden helffen, vnnd darinn niemandt kein Holtz, weder groß noch klein, wenig noch viel, ane vorwissen vnnd bevelch der[?] bemelt[?] mehrgesagten Ober Waldt-verwalters[?] nit abzugeben. Sondern mich in dem allem wie gedachts Haubtmans, Ambtsverwalters vnnd sein Ober Waldtforstmeisters bevelch vnnd haben den Instruction welche mir hierüber nechst verlesen worden ist, in allem richten vnnd halten, vnd also von hochgedachter Kay: Maie: auch so hierinnen zu gesetzt meiner der[?] fest vnd aufsehen haben soll, vnd mich zu einigen andern dz Ihrer Kay: Maie: Wälden vnd gehöltz zu nachthail oder verderbung gereichen möchte weder freundtschafft, feindtschafft mit noch gab mit nichts bewegen. Sondern alles dz thuen vnnd will lassen, dz einem getreuen Waldthener vnd diener gegen seinem Herrn vnd vorgesagten Obrigkait zuthun wol zustehet vnnd gebüret. Alß mir Gott helff vnnd sein heiliges Evangelium.
Riesser[?] vber die Erzerhäußen[?] Aid.
ICH N: N: Schwere der[?] dem[?] Kay: auch zu Hungern, vnnd Behaimb Khün: Mait: meinem allergnedigsten Herren vnnd an Stad Ihrer Kay: Mait: derselbigen Haubt-man, oder Verwalter, so zu ieder Zeit von Ihrer Mait: verordnet werden, getreu vnnd gewertig zu sein, Ihrer Mait: vnd Gemainer Gwerckhschafft bestes[?] treulich fördern, deren Schaden, warnen, vnd abwenden, vnnd Sonder-lich[?], den allgemainen Gwerckhschafft, des Schlaggenwald: vnnd Schönfelldischen Hütten zu Herrn Gwerckh[?], zu einem[?] ney[?] der Erzerhäußen[?], verordnet worden bin, solchem meinem[?] verstand[?] nach ambt[?] fleiß[?] bevolhen[?] ist, mit rechtem messen[?], vleissigen[?] au[f]schlingen[?], vnnd ordentlicher auf-scheidung der Stöder[?], welche ich als dann dem allgemai-nen Schichtmaister N: N: zu ieder anzeichnus[?], richtig anzeigen, vnndt nicht, mit Ihnen bestehen[?], welches genz-lich abgestalt, mit dem haspelsteiger[?] auszuscheiden, wed[er] Jemand, das wenigste darvon geben, oder vertrauen soll, vnnd will sonderlich, der ganzen Gwerckhschafft getreu-lich furstehen, alles, damit ich, Ihrer Kay: Mait: vnnd gemainer Gwerckhschafft nuz, mit recht steigern vnd anzeigen mag, iehs[?] höchste befleissigen, kainerlaij Sach[?],
Hornické nařízení o financování těžby, dozorcích, vyplácení mezd a špatné minci
Hornické nařízení o financování [Verlage], dozorcích [Bauerrichter], vyplácení mezd a špatné minci
Financováním [Verlage] se nikdo neomlouvá[?]. Ačkoli jsme jak naší české komoře (Beheimbische Cammer), tak i dalším místům přísnější[?] a důrazný rozkaz [Bevelch] v té věci vydali, aby to, co těžařstvo [Gewerckschen] [?] do [?] v jednom týdnu úplně nevykoná[?] a nevyplatí[?], bylo témuž — jejich [?] komora by to podle řádu vymohla[?] — a aby také dělníkům k jejich výplatě byl cvitr (Zwitter, cínonosná ruda) [?] přetaven/zpracován[?]. Pokud by si snad[?] někdo naproti tomu stěžoval, že těžařstva svůj podíl v tom [?] své jmění vynaložila, a v tak krátké[?] a [?] lhůtě to prokázat[?], má se v čase obtíží a stísnění[?] o něj připravit[?], anebo se svého cvitru vzdát[?].
Chceme tím ovšem dosáhnout toho, aby dělníci byli týdně vypláceni[?] a aby práce byla s co největší pílí, pokud možno, dále poháněna. V té době má být s dohledem[?] nad [?] [?] dbáno na to, aby to, co se skrze [?] s [?] [?] děje[?], nebylo témuž[?] [?], kterému [?] a [?] žádným financujícím [Verlegern] [?] s [?] neposkytnuto[?] — má[?] [?] naše [?] [?] a tím být vypláceno[?], anebo při[?] prodeji[?] cínu má být takový cvitr těžařstva přetavený[?] oceněn [taxirt] a financujícím [Verlegern] a těžařstvu přidělen[?], [?] má být. Pokud[?] [?] s postupem[?] prodej dovolen a připuštěn. A aby z toho nevznikalo zneužití, a aby z jejich[?] [?] u financujících [Verlegern] nebo cvitru žádnému financujícímu [?] [?] představeným[?] těžařstva [?] nezpůsobovalo prodlení[?]. V tom se mají [?] obchodů a překupnických[?] [?] [?] vystříhat, a to[?] komorám, podle vydaného[?] rozkazu, po[?] [?] ohlášení[?], a poté k [?], aby vždy týdně bylo vyúčtováno v pořádku[?]
---
Poznámka přepisovatele: Německý kurent z roku 1612, velmi kurzivní a místy prosáklý inkoustem z druhé strany listu. Strana má 29 řádků ve dvou odstavcích. Spolehlivě čitelná jsou opakující se úřední a hornická slova (Beheimbische Cammer, Bevelch, Gewerckschen/Gewerckschafft, Verleger, Zwitter, Cauff, taxirt, abgelöset, Innhalts, Bevelch, Handlungen, wöchentlich Richtig); zbytek je uveden tak, jak se dal přečíst, [?] označuje místa, která nedokážu spolehlivě přečíst, a slovo následované [?] znamená nejisté čtení. Nic není domyšleno.
---
propuštěno[?], práce podporována a chudý řezač rudy [Zeug-hauer, ?] a dělník tvrdým[?] [?] nebyl obtěžován[?],
Poněvadž tedy někteří dozorci [Bauerrichter] a jejich zástupci [Factor] často od pánů financujících [Herrn Verlegern] týdně přijímají peníze na vyplácení, avšak tytéž jinak rozpouštějí[?] a používají, a naproti tomu dělníkům srdečně[?] málo vyplácejí a vyplácet nemají, mají to naši hejtmani a lesní hejtmani napříště[?] nikterak nepřipouštět, nýbrž kdekoli takový [?] zástupce [Factor] nebo M: [?] a bude oznámen, má být tentýž nikoli jen potrestán, nýbrž následně z nařízení pánů financujících [Verlegern] provedeno, aby taková záloha [Vorlag] byla každý týden řádně[?] složena, z ní vyplaceno, a přebytek[?] téhož byl odevzdán jemu[?], dozorci [Bauerrichter], zástupci [Factor] nebo M:. Kde by také nějaký M: [?] od dozorců přijímal, a dělníkům by je nevyplácel plně, a takové[?] peníze používal jinak výhodně[?] pro sebe, nebo s nimi jinak provozoval pašování [Contrabanta], ten má být všem ostatním na výstrahu na těle i na majetku potrestán, a žádnému takovému[?] se nemá [?] promíjet,
Za druhé, jak také došlo na vědomí, že se dosud u lesních písařů [Forstschreiber, ?] vloudilo všelijaké špatné a falešné, málo hodnotné oběživo [Müntzen, ?], jímž byl obecný lid a chudý dělník téměř nadmíru[?] obtěžován a přiváděn ke škodě a ztrátě — také někteří M: prý rozhodli, že dobré mince [Müntzen], které od dozorců [Bauerrichter] přijímají, si ponechávají ke svému vlastnímu prospěchu, a dělníkům naproti tomu dávají všelijaké špatné, málo hodnotné a neplatné[?] groše, na nichž oni sami mnoho ztrácejí[?]
Zobrazit původní německý text
Bergordnungliche Bevelche wegen Verleger, Bauerrichter, Ablohnung und boeser Muentze
Dem[?] nit Verlage entschüldiget, Obwol wir sowol unßer Beheimbischen Cammer, den andern Statt einhaltiger[?], ernstlicher Bevelch derwegen gethan, Welchen Gewerckschen [?] zu [?] In einer wochen nit völlig verrichten[?] und außgelaßen[?] wirdt, das Demselben, seine [?] Cammer vermög der ordnung eingezogen hetten[?], das auch den arbeitern zu Ihrer bezahlung, die Zwitter [?]aumbgestümbt[?] werden sollen. Ob sich iemal[?] darwieder beschwert, das die Gewerckschen ihren theill darinn die [?] ihr vermögen gewendet, In so kurtzer[?] und [?] zuzeigen, der beschwerten und betrangten [?] Zeiten, Verlüstig sein, oder auch ihre Zwitter entrathen[?] sollen.
Wollen wir doch damit gleichwol den arbeitern wochentlich abgelöset[?] und der arbeit, mit so mehrerm fleiß, müglich fortgetrieben werde. In welcher Zeit mit Einsehung[?] der [?] [?] nachsehen, das durch welche[?] mit den [?] schehet[?], Das denselbigen[?] [?] welchen [?] und [?] einigen Verlegern [?] mit der [?] nit [?] der soll[?] [?] unßer [?] [?] und damit abgelöset[?], oder beym[?] Cauffs[?] das Zinnes, solches Gewerckschen Zwitter umb gestümbt[?] taxirt, und den Verlegern Gewerckschen zugetheilt, [?] werden. Wann da[?] [?] mit fürgang[?] Cauff gestattet, und zugelaßen. Und damit darauß[?] mißbrauch verursachet werden soll, Und da auß Ihr[?] [?] bey Verlegern oder Zwitter, einigen[?] Verlegern [?] [?] Vorstehern[?] Gewerckschafft, [?] nit müssig[?] machen würde. Darinnen sollen sich [?] Handlungen und Fürkaufferischen[?] [?] [?], und da[?] Cammern, Innhalts der außgangenen[?] Bevelch, nach[?] [?] Anmeldung[?], und darnach[?] zu [?], Damit allwege wöchentlich Richtig
---
Poznámka přepisovatele: Německý kurent z roku 1612, velmi kurzivní a místy prosáklý inkoustem z druhé strany listu. Strana má 29 řádků ve dvou odstavcích. Spolehlivě čitelná jsou opakující se úřední a hornická slova (Beheimbische Cammer, Bevelch, Gewerckschen/Gewerckschafft, Verleger, Zwitter, Cauff, taxirt, abgelöset, Innhalts, Bevelch, Handlungen, wöchentlich Richtig); zbytek je uveden tak, jak se dal přečíst, [?] označuje místa, která nedokážu spolehlivě přečíst, a slovo následované [?] znamená nejisté čtení. Nic není domyšleno.
abgelaßen, die arbeit befurdert, und der arme Zeuch=hauer[?] und arbeiter mit einem hartten [?] nicht auffgezogen werde,
Wann demnach etliche Bauerrichter und derselben Factor offtmals von Hern Verlegern wöchentlich gelt zum ab=laßen einnehmen, daßelb aber Inn anderweg verschießen[?] und verwenden, und dargegen den arbeitern hertzlich[?] wenig außschlagen, und nit ablaßen sollen, Da sollen solches unßere Haubt und Forsthaubtleüt, forthin[?] keines wegs gestatten, Sondern wo ein solcher an [?] Factor od[er] d[er] M: [?] und anzeigt würde, denselben nit durch straffen, volgendts auß Hern Verlegern Verordnung thuen, das solche Vorlag alle Wochen zu[?] recht[?] einge=legt, davon abgelaßen, und die abermaß[?] deßelben[?] Ihne[?] der Bauerrichter Factorn oder M: zugestelt werde, Wo auch ein d[er] M: die [?] von den Bauerrichter einneh=men, und den arbeitern nit völlig ablaßen, und das [?] Geldt zu ander weeg vortheilich, anwenden oder sonst Contrabanta damit treiben würde, Der soll all andern zum abscheu, am Leib und guett gestrafft, und keines demselben[?] nit [?] werden,
Zum Andern, alß auch einkhommen, das bißhero bey den Forstschreibern[?], allerlei böse und falsche eingang=bare geringe Müntzen[?] eingeschlichen, damit der Gemeine Mann und arme arbeiter fast undmassig[?] beschwärt und zu schaden und verlust gebracht worden, Die auch etliche d[er] M: beschließen sollen, die guten Müntzen[?], so sie etwan von den Bauerrichter einnehmen, zu Ihren eigen nutz zubehalten, und den arbeitern dargegen, die allerlei böse geringe und un=mündige groschen, Darvon[?] sie viel verlieren müeßen
Pokračování předmluvy a první články plavebního řádu (1612): správa vodního příkopu, kácení dřeva u příkopu, přejímání dřeva
Pokračování předmluvy a první články: Správa vodního příkopu, kácení dřeva u příkopu, přejímání dřeva
...vrchností a poté jmenovanými [?] římskými císaři a králi českými milostivě potvrzena byla, odkud [?] se jistý obsah [ustanovení] užíval a ještě užívá, jehož užitek [?] byl po dlouhá léta mnohokrát pociťován a čím dál více se osvědčuje, jak velmi značný [?] užitek má pro zmíněné hornictví ([Bergkwerk] důl) [?], neboť dřevo se dostávalo příliš hluboko dolů a nebylo je již možné dopravit nahoru, nemluvě už jen o samotném plavení dřeva ([flössen] plavení) [?] a obtížnosti [?] dovozu, poněvadž jinak není odkud přivést tak vydatnou vodu [?], jakou lze od takového příkopu ([Wassergraben] vodního příkopu) očekávat – vždyť i tak by bez něho už před několika lety dřevo i voda k dovozu musely pro nedostatek zcela ustat.
Když se však stává, že se s plavením dřeva ([Floß] plavení) občas, a zejména, zachází zcela neuspořádaně, a tím se má obecnému těžařstvu ([Gewerckschafft] těžařstvu) [?] škodit a odnímat mu jeho zásoby, [a věc] se jedná v jeho tíseň [?] a k jeho újmě, ustanovil proto císařský ([kay:] = císařský) hornoslavkovský horní úřad spolu s obecným těžařstvem [?] následující řád a chce, aby se jím napříště, pod jinými tresty [?], jeden podle druhého řídil a aby proti němu nebylo jednáno.
Za prvé
Ačkoliv napříště byly ustanoveny dvě osoby, jedna z Horního Slavkova (Schlaggenwald), druhá z krásenského (Schönfeld = Krásno) těžařstva, ke správě zmíněného vodního příkopu, přesto se ukázalo, že se jeden na druhého spoléhal, až mnohdy [?] chtěl jeden druhému zasahovat do věci [?], z čehož [?] pak často vznikla škoda, kterou jsme pak my, obecné těžařstvo, museli vedle Jeho Římské Císařské Milosti ([Röm: Kay: Maitt:] Jeho Římské Císařské Milosti), našeho nejmilostivějšího pána, nahrazovat.
Proto budiž napříště správa a dohled [?] nad zmíněným vodním příkopem svěřena výhradně hormistru ([Bergkmeister] hormistru) Jeho Císařské Milosti v Horním Slavkově, tak jak bude vždy k tomu ustanoven, jemuž mají štajgr příkopu ([Schichtmeister] štajgr) a dozorce [?] hlásit veškeré případy a na to očekávat jeho rozhodnutí. Ve všech těch [?] případech, jsou-li tak závažné, má hormistr, bude-li to potřeba,
[Marginální poznámka:] 1. Hornoslavkovský hormistr má vést správu [?].
o tom podat zprávu výše zmíněnému hornímu úřadu, a kdykoli by to bylo nutné, vyžádat si dobré zdání [posouzení] od obecně nadřízené vrchní správy ([Oberverwaltschafft] vrchní správy), vyslechnout je, a poté se podle toho přesně řídit a zařídit.
Za druhé
Ačkoliv od dávna a napříště bylo pod velmi přísným trestem zakázáno, aby kdokoli u příkopu stojící dřevo, byť jen na vzdálenost sáhu ([Lachter] sáh), kácel, bylo to však hrubě přehlíženo [?] a nedodržováno. Budiž proto tímto opětovně přísně zrušeno a zakázáno, aby kdokoli, ať je to kdokoli, směl nahoře nebo dole u příkopu stojící [strom] kácet, pod pokutou [?] z každého stromu jednoho [Sr?] [?].
[Marginální poznámka:] 2. Žádné dřevo [?] u [?] příkopu kácet, pod trestem z jednoho stromu jednoho [Sr?] [?].
Za třetí
Když bude dřevo dovezeno k [?] místům [?] a nastane příležitost, ať už na jaře, nebo na podzim, k plavení, mají veškeré a každé dřevo dva přísežní ([geschworne] přísežní) – totiž jeden z Horního Slavkova a jeden z Krásna – prohlédnout, přičemž vedle toho má štajgr nebo dozorce [?] se vší pečlivostí dřevo přejmout, zaznamenat a zapsat, kolik každého druhu zvlášť je, jakmile [?] náleží,
[Marginální poznámka:] 3. Veškeré dřevo bude přejímáno.
Zobrazit původní německý text
Fortsetzung der Vorrede und erste Artikel: Regierung des Wassergrabens, Holzhauen am Graben, Abnahme der Hoelzer
welter Herrschafft, vnnd hernach genanten [?] Römischen Kaysern vnd Khunigen zu Beheimb, gnedig ist ratificirt worden, deher [?] einigen einhaltt gebrauchet, vnnd noch gebrauchen thuen, dessen fruchtung [?] dann von langen Jahren her vielfeltig gespürtt, vnndt nach je lenger je mehr erfahren wirdt, was hochtreglichen [?] nutz in einigem gedachts Hertzhwerck [?], dann die Holtz gar zu weit nider khommen, vnnd es dardurch nit mehr darzugebracht werden können, allein an derselben Flöß zu schwiegen [?] des zufuhren herb [?], weillen sonst khein lebendig wasser [?] darzubringen, von solchen graben zu gewarthen hat, wann es auch ohne denselben wol nicht vor etlich Jahren Holtz vnnd Zufuhr wasser mangels halber gar erliegen bleiben müssen.
Wann aber verkhombt, das bissweillen vnd sonderlich mit den Flössen gar vnordentlich mit denselben vmbgangen, vnnd algemeiner gewerckschafft dziera [?] her damit zu[?] schaden vnnd Iren vorrath entziehen sollen, zur enge [?] vnnd nachteil verhandelt wirdt, also hat das Kayserlich Schlaggenwaldisch oberambt, neben algemeiner
Gewerckschafft [?] nachvolgende ordnung entschlossen, vnnd wollen, das hinfüro derselben bey ander strassen einem zum andern nachgegangen, vnnd darwider nit gehandelt solle werden.
Erstlich Obwoll nach hinfüro zwo personen als eine von d[er] Schlaggenwaldt:, die ander von den Schönfeldischen Gewerckschafft zu regierung bemelttes wasser grabens, verordent geweßen, hat sich doch erfunden, dz sich einer beÿ den andern verlaßen, biß zweillen [?] einer dem andern der greiffen wollen, darauß [?] willen dann offter schaden ervolget, deßen hernach neben der Röm: Kay: Maitt: unserm allergnedigisten Herren wir allgemeine gewerckschafft entgeltten müßen.
Derowegen hinfüro die Regierung vnnd inspection [?] bemelttem wasser graben allein Ihrer Kay: Maitt: Schlaggenwald: Bergkmeister so zu jeder zeit verordent aufgetragen sein, an welchen der graben Schichtmeister vnnd Streiger [?] alle vorfälle anmeldlich [?] bringen, vnnd darauf bescheidt gewerttig sein sollen, Jnn all denen [?] die selben so gar wichtig, werdt er Bergkmeister es hab an
---
[Marginální poznámka:] 1.
Der Schlaggenwald: B[ergk]meister zu regiern [?].
wolgedacht ober ambt gelangen, deßen wann es auch von nötten, der allgemainen erforderten Oberverwalt-schafft guet achten, darüber vernehmen, vnnd alß dann sich eben darnach richten vnd anstellen.
Vor daß ander Demnach von alters heer vnnd nach hochstrafflich verbotten worden, kain, umb eber oder deß[?] den graben stehendt holz es sein Lachter weit abzuhauen. Deßelb aber gröblich überschen[?], vnnd nit gehalten werden, So soll hiemit nach mallen ernstlich abgeschafft vnnd verbotten sein, daß niemandt wer der auch sey, wegen nach ober oder unter den Graben herunter waß stehenden khan[?] abhauen bey pon[?] von jedem Zaumb ein Sr[?] Weisnich[?].
Zum dritten Wann die hölzer zu den ainweur[?] schen[?] an gefuert vnnd gelegenheit es sey früeling oder herbst zeitten, zum flössen vorfallen würden, sollen alle vnnd jede hölzer, durch zwen geschworne, alß ainen von Schlaggen-waldt vnndt ainen von Schönfeldt übersehen deß daneben der Schichtmeister oder Verwarthen[?] alles fleiß abgenomben verzaichent, vnnd aufgeschrieben werden, wie viel ain jedes absonderlich ist, wann es angehörigt,
[Marginálie:]
2.
Kain holz alß[?] am[?] graben zu hauen bey straff von i Zaumb i Sr[?] wachsig[?]
3.
Die hölzer alle abgenomben werden
Další články plavebního řádu s usnesením a vyhlášením ze 4. října, obnoveno 5. dubna 1612
A bude-li také k dispozici správná míra, tehdy má být tento soupis[?] odevzdán příslušnému[?] hornoslavkovskému hutnímu mistrovi, který jej má dále[?] předložit váženému[?] hornímu komorníkovi[?] a s celým těžařstvem (Gewerckschafft) se dále poradit, jak plavení dřeva (Floß) zařídit.
Protože však dříve[?] bylo[?] díly dřeva sekáno tak nedbale, anebo byl hledán neurovnaný[?] prospěch, nemají to přísežní a revizoři přijímat, nýbrž za to má odpovídat důlní mistr (Schichtmeister), a proto mají tím častěji chodit do lesa a tím lépe na to dohlížet.
Za čtvrté
Kdykoli a jak často se ročně včas nebo v tuhém čase[?] plaví[?] u rybníků[?] (Schwembt[?]), má císařský (kay:) Šlikův[?] faktor, jak tomu bylo odedávna zvykem, mít se štípaným[?] dřevem přednostní plavbu a nemá být povinen o to losovat s ostatními.
Marginálie: 4. Císařský[?] má[?] mít přednostní plavbu.
Za páté — Aby důlní mistři byli pilní v plavení dřeva
Když bude plavení dřeva, jak výše zmíněno, uspořádáno a podle losu určeno, v jakém pořadí má jít jedno za druhým, mají důlní mistři a štajgři (Steiger) toto vždy věrně a pilně dodržovat a nic jiného proti tomu bez vědomí perkmistra (Bergmeister) nepodnikat, a vždy mají zajistit potřebné[?] k plavení, a rovněž ze své ruky[?] vyplácet jejich mzdu (Lehen) v pravý čas, aby žádná strana nezpůsobila[?] spor[?] a aby celému těžařstvu voda k plavení byla co nejméně omezena[?].
Za šesté — Rybník (Teich) neotvírat bez vědomí perkmistra
Nikdo se nemá opovážit sám od sebe vypouštět vodu z rybníka (Teich), nýbrž pokud toho tam bude potřeba[?], nesmí se to učinit bez vědomí perkmistra a jinak než z opravdové nutnosti; kdo by se toho přesto[?] dopustil, má propadnout [?] Jeho [?] pokutě.
Za sedmé — Žádné dřevo s[?] dřevem těžařstva sekat a plavit
A za sedmé nemají ani důlní mistři, ani štajgři v revíru těžařstva nechávat sekat seno[?] či dřevo, ani jinde[?] tam[?], jinde sekané dřevo [?] a nepřiplavovat je sem, pod hrozbou neprodlené výpovědi[?] z jejich služby.
Za osmé
Co se týče mlýnského dřeva (Müllhölzer): poněvadž je k obecnému plotu[?] zařazeno[?] a jeho svážení[?] trvá mnohem déle než u uhelného[?] dřeva (Kuhlhölzer), a přitom se jím promrhá mnohem více vody, má být i toto dřevo neméně pečlivě přebíráno a zapisováno jako uhelné dřevo, a poté má být pomocí zvláštního losu jeho plavení uspořádáno, přičemž se při tom mají chovat právě tak jako důlní mistři u uhelného dřeva, [?] a nemají zbytečně[?] plýtvat[?] vodou. A poněvadž se toto dřevo z větší části dává do plavení a vyhazování na smlouvu, mají se ti, jimž je to zadáno, vždy[?] hlásit u lesního mistra (Forstmeister), a nakonec podle starých řádů na každých 100 sáhů (Lachter) objednat a přivést 10 osob, za 4 groše [?] mzdu[?] krátce[?].
Marginálie vlevo: U mlýnského dřeva pečlivě provádět přebírku, odebírání a štípání[?]; na 100[?] sáhů objednat 10 osob.
Marginálie vlevo dole: 9. Nikdo nemá dřevo [?] štípat kromě obyvatel[?][?]
Za deváté
Kromě pánů měšťanů[?] z obou[?] měst Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Krásno (Schönfeld), a to pro jejich radnice, kostely, školy, špitál a s tím spojený[?] les[?][?], jakož i u městských kostelů a cechovních domů, nemá být nikomu, ať by to byl kdokoli, kdo nepatří k hornictvu (Bergwerk), dovoleno dřevo ani přivážet[?], ani připlavovat, a povolení výše jmenovaným nemá být uděleno jinak, než pokud to vyžaduje jejich potřeba[?], přičemž předchozí řády tím zůstávají nedotčeny[?]. Pokud by se ale někdo jeden nebo více do toho vetřel[?] a chtěl provozovat pašování (Contraband), tomu nebo těm nemá být pouze dřevo odebráno, nýbrž má být vydán i přiměřenému trestu; co by přitom bylo zkonfiskováno, má být věrně připlaveno sem a příkop (Wassergraben) má být ve prospěch obecných pánů těžařů prodán a využit[?].
10. Po svatém Martinu neplavit
Nakonec, poněvadž bylo odedávna vždy zvykem, že se hned po uplynutí svátku svatého Martina nikomu více nedovolovalo dřevo vhazovat, má tomu tak zůstat i nadále, a bez povolení Císařského (Käyserlichen) horního úřadu (Oberamt) nemá být nikomu dovoleno přes tento den vhodit jediný[?] sáh (Lachter) dřeva navíc.
Poněvadž[?] tedy toto vše bylo takto s plnou mocí uzavřeno prostřednictvím Jeho Císařské Milosti (Käy: Mait:) horního úřadu a celého obecného těžařstva, má být nad tím také přísně[?] dbáno[?] a pevně drženo, a žádný přestupník[?], ať by to byl kdokoli, nemá být s vydaným nařízením[?] ušetřen budoucího[?] stanoveného[?] trestu. Proto se každý bude muset podle toho zařídit a sám sebe uchránit před škodou.
Vyhlášeno a vyvěšeno pod pečetí často zmíněného Císařského hornoslavkovského horního úřadu čtvrtého října léta od narození Krista, našeho Pána a Spasitele, šestnáct set prvního.
Obnoveno 5. dubna [1]612.
Pečeť pana hejtmana Friedricha Schönstuela[?].
Friedrich Schönstuel[?] z Neydburgu[?] [vlastní rukou / propria].
Zobrazit původní německý text
Weitere Artikel des Floessordnung nebst Beschluss und Publication vom 4. Octobris, renoviert 5. April 1612
vnd es auch rechte maß verhanden, alß dann soll solch Verzeichnuß[?] den rehnten[?] Schlackenwaldischen Hütten:maister zugestellt werden, welcher es aber weiter[?] wolgedachten Obercamer[?] verbringen, vnnd sich mit allgemeiner Gewerckschafft ferner wie die flöß zurichten zuverattschlagen wirdt haben.
Weil aber vor[?] Zeit[?] theils holtz so gar gering gehauen, oder aber vnschlichten[?] vortel gesucht worden, So soll es die geschworne vnnd Reuidirer nit annemen, sondern der Schichtmaister darfür in verantwortung stehen, darumben sy dann desto offter ins Waldt gehen, vnnd souil besser achtung darauf geben werden.
Zum Vierdten Wann vnnd so offt es Jahrlich zeitlich oder hart zeit zum[?] fließ[?] bey den[?] Schwembt[?], Solle der kay: Schlick[?] factor wie vor alters hiergebreüchlich gewesen, mit Klait[?]:holtz den vorfloß haben vnnd mit dem andern darumb zulosen nit schuldig sein.
Wann nun zum Fünfften die flöß, obe berürt geordent vnnd wie sie nach einander gehen sollen, den Loß nach angeschafft worden, Sollen die Schichtmaister vnnd
[obr] Marginálie: 4. / kay: sey[?] den den[?] vorfloß haben.
5.
Die schichtmeister fleiß haben inn holtz flössen.
Steiger denselben in allwege treülich vnnd fleissig nachgehen, vnnd etwaß anderß denselben zu wieder ohne dz Perckhmeisters vorwissen nit vornehmen, auch alzeit ein Notturfft der einen[?] zum flöß den verordtnen, so wol auch den auß Jrer Handt[?] Jr lehen zu rechter Zeit bezahlen, damit khein Theils dz Kh[?]en er[?]egt vnnd allgemainer Perwerckhschafft, dz Flüdewasser zum wenigisten verhindert[?] werden.
6.
Den Teüch ohne dz Perckhmeisters wissen nit zuziehen.
Vor daß Sechste, Soll sich niemandt vnterstehen, die Teüch für sich selbst ein abnehmenden wasser hienauß zuziehen, Sondern wann daselben nötten[?] nit vorbewüst dz Perckhmeisters, vnnd doch nit ohne sondere nott vorgenommen werden, welcher sich deß aber vnterfahen[?] würde, der soll [?] Ih: [?] straff verfallen sein.
7.
Khein holtz mit[?] d[er] Perwerckhen holtz zu hauen vnndt flößen.
Vnd sollen auch zum Siebenden Weder Schichtmeister noch Steiger jnn Jrer Perwerckhen hew[?], holtz hauen laßen, oder ober vnter da selb Jn[?], an andern orten gehauen holtz zu ver[?]en vnnd nit herein flößen, bey vnnachleßiger auffsagung[?] Jrer dienst.
Zum Achten aber belangent die Müllhölzer, weillen zur gemainen Zaun [?] Eingeracht [?] dann sovil mehr alß der Kuhl[?]hölzern viel langer Zeit, mit hereinlößen [?] zugebracht, vnnd vielmehr wasser damit verschwendt wirdt, So sollen die eben nit weniger alß die Kuhlhölzer fleißig abgenumben vnnd verzeichent, vnnd alß dann durch ein sonder Loß, der floß angeordent werden, In welchen sie sich anderst nit dann wie die Schichtmaister mit dem Kuhlhölzern verhalten, sunder [?] so viel unnzeitlich [?] kein wasser vnnüzlerchspiend [?] sollen, weillen auch dieselben hölzer maisten thails zuflößen, vnnd außzuwerffen verdinget werden, sollen sich die Jenigen personen denen ab verdingt wirdt, In alwog [?] beim forstmeister angeben vnnd dann endtlich, wie alten Ordnungen vermög eß Jede 100 Lachter 10 personen bestellen vnnd gebracht werden, bey den 4 ß [?] mein [?] kurz [?].
Zum Neundten Solle außer den herrn Ebrenckhen [?] von den ersten [?] Stadten Schlaggenwaldt vnnd Schönfeldt für Ihre Rathhäusser Kirch, Schuelen, Hospital, vnnd darzu verwandten forsthamet [?] landen [?], so wol bey den statt Kirchen vnnd Zunfthäussen, wer der auch sey oder [?] nie[?]mandt, der kein Bergwerckh ist, weder holz anzufuren [?]
[obr] marginálie vlevo: Mit den Müllhölzern fleißig abthuungen ab: nehmen vnndt Klöben [?] zuhaben auß No 10 pL 10 [?] personen zubestellt.
[obr] marginálie vlevo dole: 9. Kainer holz zu [?] Klöben dann die Ebrenckhen [?]
noch zuflößen verstattet werden, unnd die bewilligung den iezt benanten auch andere gestalt nit geschehen sein, dan sovil Ihr Notturfft erheisch[?], unnd dz vorhergehende ordnungen darinnen unbeschitten[?] bleiben, Wurde sich aber ainer oder mehr darein winden[?], unnd Contrabanta treiben wollen, dem oder denen soll nit allein dz Holz genomben werd(en), sondern darzue billicher straff gewertig sein, Was auch als Confiscirt werden mecht, solle man treulich herein flößen und der Graben d[er] allgemainen Herren Gewerckhen zum besten verkauffen und verwendtes[?].
10. Nach Martinj nit zuflößen
Schließlich sall[?] die weillen von alters hero fort im gebrauch gehalten worden, dz man alsbald St Martinj tag verschinnen niemandt mehr einwerffen laßen, So soll es hinfüro auch sein verbleiben dabey haben, unndt ohne daß Käyserlichen Ober ambts bewilligung ainige Lachter[?] darüber einzuwerffen niemandt verstadt werden, Wellen[?] dan solches alles wir gewalt durch Ihrer Käy: Mait: Oberambt unnd
all gemainr Gewerckhschafft also geschlossen worden, so soll auch darüber ernstlich [?] gehalten[?] undt vest gehalten, undt khainer verbrechers[?] wer der auch sey, mit der außgetruckhten order[?] erst in khünfftig darauf gesetzten[?] Straff nit verschonet werden. Deßwegen sich dann nit yeder darnach zurichten, undt selbst vor schaden zühüeten wirdt haben, Publicirt undt angeschlagen under offt gedachts Kayserlichen Schlaggenwaldischen ober ambts fertigung den vierten Octobris Anno Nach Christi unsers Herren undt seligmachers geburth Im Sechzehenhundert undt ersten.
Renouirt 5 April 612.
Herren haubtmans Friedrich Schönstuel[?] Sigel.
Friederich Schönstuel[?] zu Neydburg[?] [?]pria.
Reformace císaře Maxmiliána II. o hornoslavkovském a krásenském cínovém dolu, léta 1575: titul a úvod
Reformace Jeho Římské Císařské Milosti atd.
o hornoslavkovském a krásenském cínovém dolu (Zien Perckhwerck). Léta 1575.
My, Maxmilián Druhý, z Boží milosti zvolený římský císař, po všechny časy rozmnožitel říše, též uherský a český král, arcivévoda rakouský, vévoda burgundský, [brabant?]ský hrabě z [?], lucemburský a slezský, hrabě tyrolský:
Vzkazujeme všem a každému, tuzemským i zahraničním správcům rud naší hornické vrchnosti v Horním Slavkově (Schlaggenwald), Krásně (Schönfeld) a Lautenbachu (ať jsou jakéhokoli postavení, stavu či povahy, ať sídlí kdekoli tamtéž nebo jinde [bydlí?]), i těm, kdo v hornoslavkovském, krásenském a lautenbašském obvodu a v přilehlých okolních hornických místech spravují, mají podíl a jsou zúčastněni, také všem tamním správcům, představeným a faktorům, [?]: [?], též úředníkům a vůbec komukoli, komu toto naše otevřené vyhlášení přijde do rukou nebo kdo se nyní seznámí s jeho obsahem, naši císařskou milost a všechno dobré. Poněvadž se [obzvláště?] najednou [ukázalo?] a je zjevné na denním světle,
s jak bohatými ložisky smíšené rudy (Zwitter) a stříbrnými žilami se tento důl (Bergkwerk) spolu s okolními horami, s pomocí a požehnáním Všemohoucího, dříve i v mnoha [dlouhých] letech osvědčil a prokázal, i dosud podle okolností [?] [?] [?] způsobu a jak tyto doly [?] navzájem [?] [?] se dějí. Z čehož nejen [?] obyvatelé, nýbrž i společné těžařstvo (Gewerckschafft), brzy [?] mělo a získávalo znamenitý užitek, výživu, přebytek a výtěžek, také ještě mají a získávají [?] [?], jimž se tím také, jelikož tato dvě vážená společná města v nich až dosud u tuzemských i zahraničních kupců a obchodníků vedla znamenitý obchod s cínem a jeho financování (Verlag), rozrostla a vzešla i s velkým [?] rostoucím obchodem (Commercium).
Poněvadž však po [?] po nějaký čas sem se vyskytly rozličné [?] závady, v pořádku a obtíže, jimiž tento důl se do jisté míry dostal do [?] a úpadku, mimo jiné pak nevyhnutelný[?] nedostatek financování (Verlag), rovněž ne[?] a [?] zde, zvláště pak silně[?] narůstající obtíže, [?] kvůli [?] [?] byly přijaty.
Proto jsme, abychom k nutnému odstranění a zabránění nynějším i budoucím obtížím, škodlivé újmě a [?] dolu i společného[?] těžařstva[?], také dalšímu obtížnému nepořádku, jakými prostředky a cestou by se tomuto dolu opět pomohlo a on sám mohl být zachován k dlouhodobé[?] výživě a rozkvětu, podle našeho předtím učiněného otevřeného vyhlášení, také dne 13. [?]
měsíce července tohoto nynějšího 12. roku několik [?] a [?] vážených radů, kteří tehdy do Horního Slavkova jakožto naši k tomu ustanovení komisaři, k nutné poradě s instrukcí byli konečně vysláni. Ti po vyslechnutí financiéra (Verleger) těžařstva N. [?] a faktora, také jejich písemné a ústní zprávy a stížnosti, jak jim samým skrze [?] i uvážlivé návrhy a rozvahu, jak důl znovu udržet, potřebnou újmu shromáždili.
Z toho jsme mezi [?], poněvadž zvláště [?] my mužstvu (Mannschafft) [?] s těmi věcmi. Že smíšená ruda (Zwitter), kterou starý [?] pes[?] [?] srdečně[?] čas[?] těch, které vody[?] [?] v hlubinných dolech a královském[?] financování (Verlag) ještě [?] cínu byly k dispozici. Z té příčiny[?] také zde jako tamtéž [?] a [?] upadly, pročež jsme těžařstvu, aby [?] rady se dostalo, téměř neúnosné [?]. Vedle toho by se však také mělo stát, že někteří z těžařstva sami k takovým kusům cínu se svým vlastním hospodařením s malými náklady měli [?], k tomu, že je třeba, aby společníci (Consorten) v dole i mimo něj k hutní práci a hornictví pilně dohlíželi, jinak než podle N.[?] a horního zvyku, také zčásti financiéři a obchodníci s tím málo svých závazků, (:[?] se dříve chovali[?] zneužívali. Řádně nedodržují, čímž upadají do dluhů a nedůvěry. Financiéři přicházejí o [své], také dz[?] a důl jako [jeden z] nejlepších [?] výživy a lepšího [?] mají učinit poslušným.
Aby se tomu všemu předešlo, a aby se tím [věc] řádně vyřídila [?]
[?] obyvatelům a těžařům tím lépe se orientovat a v tom i onom se řádně chovat[?]. Proto[?] jsme [?] [?] tímto všemu těžařstvu jejich cín, prodejný[?], svobodně[?], podle libosti[?] v tomto ohledu[?] a podle jejich užitku, prospěchu a nejlepšího zájmu, komu, kdy a kam chtějí, bez jakéhokoli[?] něčího[?] zásahu a překážky, [?] k [?] [?] [?] v tom[?] obchodování[?] a [?] [?], [?] [?] mají, avšak s tím, že[?] mají to vše[?] [?] co a kolik se má každému[?] obchodníkovi z financování[?] nebo jinak připsat[?], jemu[?] vždy řádně a spořádaně dodržovat[?]. A pokud by jeden nebo více nad to [?] a takto zapůjčený[?] cín bez svolení a vědomí financiéra (Verleger) cín[?] jinam[?] použil[?] a téhož[?] [?] avšak tomu či témuž se na to přijde, ti všichni u [?] řemeslníků[?] nebo těžařstva nedbalí[?] mají být potrestáni a [?] bez ohledu na to[?], kdo by to také byl, nemají být ušetřeni. A chceme ve všech věcech, aby vůči financiérům [?] [?] a rovnost byla zachovávána. A [?] [?] [?] podle knihy[?] platit, své[?] vydat[?], a [?] ty [?] nebo městských knihách[?], prostřednictvím[?] zápisů nebo smluv, a podle horního řádu[?] [?] a také z těchto[?] důvodů[?] k [?] žádný[?] [?] [?] arest ani [?] naprosto nemá být povolen.
A poněvadž se také po nějaký čas při plavení dřeva (Floßwesen) špatně[?] postupovalo, z čehož vyplynul velký nepořádek a nejvyšší a citelná[?] újma chudých nádeníků, a já[?] však těžařstvo[?] samotné pouze s náklady[?]
Zobrazit původní německý text
Reformation Kaiser Maximilians II. ueber das Schlaggenwalder und Schoenfelder Zinnbergwerck, Anno 1575: Titel und Einleitung
Reformation der Röm: Kai:
Maitt: rc: Vber das Schlaggenwald: vnd Schönfelldisch Zien Perckhwercks. Aᵒ 1575ᵗᵉⁿ
Wir Maximilian der Ander von Gottes gnaden erwöhlter Römischer Kaiser, zu Allen Zeiten Mehrer des Reichs, auch zu Hungarn vnnd Beheimb König, Erzherzog zu Osterreich, Herzog zu Burgundt, [Bra?]graff zu [?], Lützenburg vnnd Jm Schlesien, Graff zu Tyroll:
Entbietten allen vnnd Jeden, Jnn vnnd ausslendischen Erzverwaltern, vnserer Bergkwerckherrschafft zu Schlackenwald, Schönfeldt vnnd Lauttenbach (Was münden[?], standts oder Wesens, die allenthalben daselbst, oder anderts wo [wenhafft?] sein) Vnd Jnn, Schlackenwaldischen Schön=waldischen[?] vnnd Lauttenbächischen gezirckh, vnnd den darzu gehörigen vmbliegenden Bergkstetten verwalten, Theil haben vnnd seind, auch allen derselben Verwaltern, Vorstehern vnnd Factorn, [?]: [?], auch ambt=leuten vnnd sonst Jedermänniglich, denen diß vnser offen ausschreiben fürkumbt oder die deß selben Jnnhalt itzt vernimbt wenden, vnser Kayserliche gnad vnd alles gutes. Nachdem sich [sundergeniglich?] Zu einen mal [ereucht?] vnnd offenbar am tage ist
mit was Reichen Zwitter ſtöckhen vnd Silbergängen, dieſe Bergkhwerckh, mit ſampt vmbliegenden gebürgen, Durch hülff vnd Segen deß Allmechtigen, ſich hieuor vnd in den[?] vielen langen Jahren hero, Nützlich erzeigt vnd erwieſen, auch nach[?] bißhero nach gelegenheit, der[?] [?] [?] gebrauch, vnd deren [?] Bergkwerckhen [?] einander[?] ſey[?] thüet. Dauon nit allein zu[?] die Einwohner, ſondern auch Gemeine[?] Gewerckhſchen, balde[?] gebauet ſtattlichen genieß, Nahrung, vberſchueß vnd außkom̄en gehabt vnd bekhommen, auch noch haben vnd bekhom̄en [?] [?], denen auch dadurch, ſolche[?] zwo anſehnliche gemeine Stedt darinn von[?] bißher bey Jn: vnd außlendiſchen Kauff vnd Handelsleuten, ein ſtattliche Zinnhandlung vnd Verlag derſelben, getrieben worden, auch mit groſſen [?] wachſenden Commercii verwachſen vnd außkom̄en.
Dieweil aber über [?] bey etlicher Zeit hero, allerlei [?] gebrechen, in ordnung vnd beſchwerungen, Dadurch dieſe Bergkhwerckh etlicher maſſen zum [?] vnd abnehmen gerathen, Vnder andern aber vnuermeidlich[?] Mangels deß Verlags, auch nit [?] vnd [?] der hier, Jnſonderheit hefftig[?] zunemen[?] beſchwerung, [?] halben[?] [?] angenom̄en worden.
So haben wir demſelben zu notwendiger abſtellung vnd verhüettung gegenwerttiger vnd künfftiger beſchwerung, deß Bergkhwerckhs auch Gemeiner[?] Gewerckhſchen[?] nachtheiligen ſchaden vnd [?], auch mehrern beſchwerlichen Vnrath, durch was Mittl vnd weg dieſem Bergkhwerckh wider geholffen, vnd daſſelb zum langwirigen [?] Nahrung vnd aufnehmen erhalten werden möchte, Vnſern deßwegen zuuor beſchehen offenen außſchreiben nach, auch den 13ten tag [?]
Monatts deß Julij dieses gegenwerttigen 12 Jahrs etliche [?] vnnd [?] ansehenliche Räthe, da alsz sie zum Schlackenwaldt: Alß an vnser [?] darzu verordnete Commissarij, zu nottwendiger berathschlagung mit Instruction vnd Endtlich Abgeorttnett. Welche nach anhörung der Gewerckschen Verlegern N: [?] vnd Factor, auch derselben Schrifft vnd mündlichen bericht vnd beschwerung, Wie jhnen selbst durch [?] auch Rathsamen fürschlagen vnd bedencken, nach dem Bergckwerck wieder zuhalten, sich mehr Nottdurfftig beschädigung eingezogen.
Darauß wir vnder den [?] dieweil besundern, [?] wir der Mannschafft [?] mit den den dinge. Das die Zwitter, so der alt [?] hundt [?] hertzig [?] zeit [?] deren, die Wassen [?] jn der Tieffgruben vnd Königs Verlage noch [?] der zinn verhanden wer. Vrsalben [?] auch hierin alß Daselb [?] vnd [?] gerathen, Darumben Wir den Gewerckschen, jhn Rath [?] erfolgen zulassen, faſt vnerschwinglich [?]. Darneben gleichwoll alß dan wär. Das etliche Gewerckschen, selbst zu solchen Stücken der zinn mit jhrer eigenthümblichen Haußhaltung mit wenig kosten gethan [?] sollen, zu dem, das es alß zu brauchen, vnd Consorten jn vnd außer der gruben zur Hütten arbeit vnd Bergckwerck mit fleiß jn zusehen, anders alß dem N: [?] vnd Bergigen Gebrauch, auch eintheils der Verlegern vnd Handelsleuthen mit die wenig jhrer verschreibungen jhrer, (:[?] sich zuuor gehalt [?] mißbrauchen. Nit richtig einhalten, dadurch die jn Schulden vnd mißtrauen gerathen. Die Verlegern verlüstig, auch dz [?] vnd der Bergckwerck alß einer besten [?] Nahrung vnd beß [?] gehorsamb machen sollen.
Dem allem nach Vorzukommen, vnd damit fertig beschehen [?]
[?] Innwohnern vnd Gewercken deſto beſſ=
er gefaſt vnd ſich in ein vnd anderm guete ordnung verhal=
ten wenden[?]. Derhalben[?] wir [?] [?] hiemit allen
Gewerckhſchen Ihr Zinn, Verkäufflichen[?] freyen[?] gefallens[?] hierumb[?]
vnd nach Ihrem Nutz, frommen vnd beſten, Wem, Wann
vnd wohin ſie wollen, ohne einiges[?] Jemands[?] eintrag,
vnd Verhinderung, [?] zu [?] [?] [?] hierin[?]
handthierung[?] vnd [?] [?], [?] [?] haben,
Doch dz Sie[?], alle deſſelben[?] zu[?] [?] waß vnndt wieviel der[?]
jeden[?] Handelsmann, deß Verlags[?] oder ſonſt anzuſchreiben[?]
Ihm[?] allwege richtig vnd ordentlich einzuhalten[?]. Vnd ob einer
oder mehr hierüber [?] vnd alſo verlegte
Zinn[?] ohne bewilligung vnd Vorwiſſen deß Verlegers
Zinn[?] anderwerts[?] verwenden[?] vnd derſelben[?] [?]
aber den oder denſelben zu deme[?] fürkommen wirdt,
die allen bey [?] Handtwerckern[?] oder Gewerckhſchafft der=
nachläſſig[?] ſie geſtrafft vnd [?] ohnangeſehen[?] wer der
auch ſey, nit verſchont werden. Vnd wollen von allen,
dingen, das den Verlegern [?] [?] vnd gleich=
heyt gehalten. Vnd [?] [?] [?] nach dem Buch[?]
zalen, Ihre[?] von ſich hergeben[?], vnd [?] die [?] oder
Stadtbüchern[?], vermittelſt[?] Verſchreibungen oder Verträgen,
vnd vermög der Bergkordnung[?] [?] vnd auch
dieſe [?] Vrſachen[?] zu [?] kein [?] [?] Arreſt
noch [?] mit nichten verſtatt werden ſolle.
Vnd dieweill auch ein zeit hero, bey dem Floßweſen[?] übel
abgelaſſen[?] worden, Daraus große Vnordnung vnd der
armen Handtarbeitern höchſte vnd mercklichen[?] beſchwerung er=
folgent, Vnd ich aber die Gewerckhſchen[?] allein mit den Vnkoſten[?]
Řád o mincích, vyplácení mezd, hospodaření šichtmistrů a o dřevu plaveném a příkopním
Články o mincích, vyplácení mezd, hospodaření šichtmistrů a o dřevu plaveném (Floß) a příkopním (Grabenholz)
Mincovat[?] nutit[?] — proto přísně chceme a nařizujeme, aby se každý takových špatných, falešných, neplatných a nízkých mincí dále nepoužíval, nýbrž je dobrými, oběživými[?] a plnohodnotnými mincemi vyměnil[?] a vyplatil. Kdyby se také kdokoli napříště[?] s takovými falešnými, špatnými a nízkými mincemi při přijímání a vydávání dopustil[?] a byl přistižen[?], ten nejen že přijde o všechny takové mince, nýbrž za takový svůj přestupek bude na hrdle a trestem[?] na těle a krvi nemilosrdně potrestán.
Šichtmistři dolů (Zechen) mají také napříště sami svým dělníkům vyplácet mzdu[?] a štajgrům (Steiger, důlní dozorci) nedávat do ruky žádné peníze na vyplácení. Kdo by tak neučinil, ten má být ihned zbaven svého úřadu a napříště nemá být použit ani jako dM:[?], ani k žádné jiné službě při dole (Bergkwerk).
Chceme také, aby každý Ms:[?] a měšťan byl řádně ustanoven[?] ke svému úřadu a službě, a aby s těžařstvem (Gewerckschafft) hospodařil dobře, přesně, pilně, počestně[?] a věrně, a své zbylé náklady[?] nechal zapsat na účet dolů, a nikomu nezpůsoboval žádné neoprávněné poškozování ani obtěžování, ani sám[?] takto nejednal[?]. Těžařstvo a Ms:[?] mají také každý týden, každou sobotu, osobně dostavit se k [?]počtu[?], a než my o té věci a o tom[?] uslyšíme[?] a se dozvíme[?], má tam náš hejtman, písaři soudu[?] a přísežní nejen dbát[?] na registry a výpočet[?], jak byly tyto řádně [?] provedeny[?], nýbrž mít pilný dohled i na jiné potřeby dolu, a
vyptávat se[?], jak se všude hospodaří. A když těžařstvo bude chtít přijmout účet od dM:[?], má být vždy přítomen[?] šichtmistr a jeden přísežný, kteří budou počítat. Stejně tak má[?] i na hospodaření a těžařstvo, zvláště pak dM:[?] se štajgry, často a mnoho nahlížet do důlních děl (Grube) a jak je práce zjednávána a vykonávána, sám pilně dohlížet. Na to mají také šichtmistři a přísežní kdykoli mít zvláštní dohled, aby se těžařstvu tím spíše zabránilo[?] újmě a škodě, a aby byla odvrácena škoda jejich i obecná[?],
vedle toho mají také štajgři zvláště dbát[?] a dohlížet, aby se s majetkem těžařstva zacházelo dobře, řádně, věrně a pilně, a aby se na slepo nebraly[?] prázdné (hluché) kameny (Ledige stein) nebo jiné věci patřící k dolům, a aby to nebylo [?] zapisováno, a kdyby byl někdo v nejmenší věci shledán a přistižen jako nevěrný, má být takový za takový přestupek a nevěrnost přísně potrestán,
kdyby také štajgři a havíři[?], nebo jejich ženy, děti a čeleď, neprávem[?] rudu[?] a jiné věci bez vědomí a svolení šichtmistra, ke škodě[?] a podvedení[?] těžařstva a dolů, tajně nebo veřejně prodávali, a bylo by zjištěno, kdo je prodává, mají být takoví prodejci i kupci, podle povahy svého provinění, na statku nebo na těle přísně potrestáni, aby tím také nikdo nebyl poškozen[?],
napříště mají také příkopní mistři[?] (Grabenmeister) nebo Ms:[?] mít ve svých zásobních komorách[?] blíže dolu rozličně[?] jisté množství[?] plaveného dřeva (Floßholtz), aby nic [?] nebylo. A dM: má[?] veškerou[?] [?] [?] vodu přes přepad (Umschlag) řádně a [?] [?] potřebně[?] řádně vyvést[?] a mít [?], aby byla vždy užívána k užitku a potřebě.
dM: a měšťanům nemá být napříště povolen žádný přístup[?] skrze příkopního mistra[?] [?], jak tomu bylo dosud ve škodlivém zvyku[?],
[?] dM: a měšťanům, tak ani všem ostatním nemá být dovoleno, [?] [?] dřevníku[?] [?] dřevo pro sebe kácet, nýbrž si mají dřevo pro svou potřebu na jiných [?] [?], jak[?] [?] [?] mít[?] [?].
Poněvadž jsme také jiné[?] [?], [?][?] [?][?], [?] a [?], k[?] výhradně[?] [?] vyhradili, [?][?] jak[?] [?][?][?][?] v tom[?], nýbrž[?] [?][?] také[?][?][?] má[?]. Aby [?] dřevo (Holtz), [?] hájeno[?] (gehegt), a [?][?][?] bylo[?], vše[?] a [?][?] a [?][?][?][?] mandátem (Mandat) a [?], [?] má[?] také [?][?] ani nikdo[?] jiný[?] také [?][?][?] ani [?][?], pod [?][?][?][?][?] a [?].
A aby také napříště k větší[?] [?] a [?][?] zprostředkování[?] naší[?] [?], a [?][?][?]
Zobrazit původní německý text
Artikel ueber Muentze, Ablohnung, Haushaltung der Schichtmeister sowie Floss- und Grabenholz
müntzen[?] zwingen[?], So wollen vnd gebietten wir Demnach ernstlich, Das sich ein Jeder dergleichen bösen falschen vngangbaren geringen Müntzen, ferner nit mehr gebrauchen, sondern mit gutten ganghafften[?] vnd Valwirten Müntzen Vmblegen[?] vnd ablösen soll. Wo auch einer hinfürder[?] mit sölchen falschen bösen vnd geringen Müntzen einzunemmen vnd außzugeben, angenommen[?] vnd vergriffen[?] würde, Der soll nicht allein, aller der selben Müntz verlüstig sein, Sondern auch vmb solche sein übertrettung, Halß vnd Bestraffung[?] an Leib vnd Blutt, vnnachlesslich gestrafft werden.
Die Schichtmeister der Zechen auch hinfüro ihren arbeitern selbst lohnen[?], vnd den Steigern kein gelt zum ablohnen in die hand geben, Welcher aber das nit thete, Der soll als bald seines Diensts entsetzt, vnd hinfüro zu keinem dM:[?] noch andernn Diensts bey dem Bergkhwerckh nit mehr gebrauche werden.
Wir wollen auch das ein Jeder Ms:[?] vnd Bürger zu seinem ambt vnd dienst gebürlicher Weiss verordnet[?] sey, Vnd Gewercken wol vnd genau, auch fleissig, Erbarn[?] vnd Treulich haushalten, vnd sein übrigen Vnnosten[?] auf die Zechen gehen oder schreiben lassen, Noch Jemands einige vnbilliche vervortailung oder Beschwerung nit zufügen, Noch hin[?]nigem[?] selbst Thun soll. Es sollen auch die Gewerckschafft vnd Ms:[?] wochentlich alle Sambstage selbst persönlich zum [?]schnitt erscheinen, vnd ehe wir die Sach vnd davon[?] nach hören[?] vernemen[?], Dabey vnsern Haubtman, gerichtschreibern[?] den[?] vnd geschworne, nit allein auf die Registern vnd anschnitt[?] zu Acht[?], wie dieselben recht [?] gemacht[?] hatt[?], Sondern auch auf andern des Bergkwerckhs Notturfften ein fleissig aufsehen, Vnnd
Nachfrag haben, wie allenthalben Hauß gehalten, Vnd
wenn ein Gewerckhschafft, die Rechnung von d M: [?] auf
nehmen will, das all Zeit gegenwerttes [?] des Schichtmei=
sters vnd eines geschwornen rechnen, Insgleichen solle [?]
auch an Haußhaltung vnd die Gewerckhschafft, sonderlich
aber die d M: [?] mit den steigern Zu den grüeben
offt vnd viel einsehen zu den gebauden, vnd wie
die Arbeit bestalt vnd verricht werde, selbst fleissig
mit zusehen, Darauff auch Schichtmeister vnd ge=
schworne Jederzeit Zu besonder auffsehen haben, sollen,
Damit der Gewerckhschafft desto verhindert [?], Nachtheil vnd
schaden, Ihrer vnd des gemeinen [?] verhüttet werde,
Danneben auch die Steigern, Insonderheit Zu Obacht [?] haben
vnd zusehen sollen, das mit der Gewerckhschafft guett
recht Trewlich vnd fleissig, vmbgangen, vnd nicht ob=
ins Blinde nehmen, Ledige stein, oder anders zu den
Zechen gehörig, Vnd das nit [?] Ingeschrieben
werde, vnd wo einer Inn der geringsten vntrewlich
befunden vnd ergriffen würde, Denselben dero=
gleichen Vbertrettung vnd Vntrew ernstlich straffen,
Wann auch die Steiger vnd Heyer [?], oder derselben Wei=
ber, Kinder vnd gesind, Vnrechte Ertz [?], vnd anders ohne
vorwissen vnd bewilligung des Schichtmeisters, Zur [?]
Gewerckhschafft vnd den Zechen Zu Nachtheil vnd Betriegung [?],
heimblich oder öffentlicher Weiß verkauffen, vnd der
Jenigen so es verkauffen, erfahren würden, Deßelben
dieselben Verkauffere vnd Kauffere, an Guett oder Leib
nach gelegenheit Ihrer Verbrechung ernstlich gestrafft, vnd
damit auch niemands vberschadt [?] wurdt,
Es sollen auch hinfüro die Grabenmeister[?] oder Ms:[?] zu ihren
Vorrath Cämmern[?], naher der Zech, vnterschiedlich dz Floßholtz[?]
Etlichs[?] zu haben, damit nichts [?] wirdt. Vnd der
dM: soll[?] alle[?] [?] [?] die gantze Waßer über
den Vmbschlag richtig vnd [?] [?] Notturfftig[?] ordent-
lich hinaus graben, vnd [?] haben, wie allzeit zu nutz
vnd Notturfft gebraucht werde.
Dem dM: vnd Bürgern soll auch hinfüro kein Zugang[?] durch
den Grabenmeister[?] [?] wie bißher in schädlichen ge-
brauch gewest, [?] zugelaßen werden.
[?] dM: vnd Bürgern, soll[?] allen andern auch nit gestattet
werden, [?] [?] Holtzhauß[?], [?] Holtz für sich
hauen zulaßen, sondern sie sollen sich ihrer Notturfft Holtz,
an andern [?] [?], so [?] [?] [?] sein[?] [?]
haben.
Nachdem wir auch andere[?] [?], den[?] [?]
[?] [?], [?] vnd [?], zu[?] alleiner[?] [?]
Vorbehalten, [?] [?] wie[?] [?] [?] [?] [?]
darinnen [?], sondern[?] die [?] auch [?]
[?] [?] soll[?]. Damit das [?] Holtz, [?] gehegt,
vnd [?] [?] [?] werde[?], alles[?] vnd [?]
[?] vnd [?] [?] [?] [?] Mandat
vnd [?], [?] soll[?] auch [?] [?] noch jemands[?] ander[?]
auch der [?] [?] [?] noch [?] [?], bey [?]
[?] [?] [?] [?] [?] vnd [?].
Vnd damit auch fortthin[?] zu mehrer[?] [?] vnd [?]
[?] vermittung[?] Vnser[?] [?], vnd [?] [?] [?]





























