Schlaggenwälder Heimatbrief — Folge 92
Krajanský časopis rodáků Horního Slavkova (Schlaggenwald), číslo 92, rok 1963. Přepis i český překlad pořízeny s pomocí AI; původní německé znění je u každého článku v rozbalovací části a vlevo jako sken stránky.
Přepisy a překlady jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení předlohy. Původní znění bývá dostupné v rozbalovací části „původní přepis"; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.
Titulní strana 92. čísla Heimatbriefu – Veselé Velikonoce
Titulní strana (číslo 92)
Nová cena 1,10 DM za sešit!
Heimatbrief
staré, kdysi svobodné královské hornické Horní Slavkov (Schlaggenwald)
Horní Slavkov (Schlaggenwald)
a okolí
Vydává Rudolf Marterer, Erlangen / Bavorsko
Poštovní místo vydání: 852 Erlangen
Zeppelinstraße 40
15. ročník
10. dubna 1963
Číslo 92
Veselé Velikonoce
Horní Slavkov v 19. století
[obr] Pohled od Donneru ke kostelu
Zobrazit původní německý text
Titelseite (Folge 92)
Neuer Preis 1,10 DM je Heft!
Heimatbrief
der alten, einst kaiserlich freien Bergstadt
Schlaggenwald
und Umgebung
Herausgegeben von Rudolf Marterer, Erlangen / Bayern
Postverlagsort: 852 Erlangen
Zeppelinstraße 40
15. Jahrgang
10. April 1963
Folge 92
Frohe Ostern
Schlaggenwald im 19. Jahrhundert
[obr] Blick von der Donner zur Kirche
Velikonoční básně a titulní snímek starého Horního Slavkova
VELIKONOCE
Velikonoční svátky byly odedávna
svátky míru,
o tom lze mnohé
dočíst se ve starých knihách.
Velikonoční zvony zní dnes
stejně důvěrně jako kdysi,
když naši předkové zbožně, z domova,
chodívali do kostela.
Velikonočních zvyků je mnoho,
liší se podle lidu a kraje,
jen v jednom jsou si všichni rovni:
v přání velikonočního míru.
Schloßbauer
Poslové jara
Pryč je teď drsný chlad,
vlahý vane vítr,
všude už pole a louky
znatelně zelenější jsou.
Pupeny klíčí na větvích,
kolem na keři i stromu,
příroda se probudila
ze svého zimního snu.
Mezi napůl zvadlou trávou
kvetou něžné kytičky,
tu a tam žlutý motýlek
nad nimi poletuje.
Buďte pozdraveni, poslové jara,
motýlci, kvítky.
Radostně zpívají všichni ptáčci:
brzy bude jaro.
Schloßbauer
Dnešní titulní snímek nám ukazuje Horní Slavkov (Schlaggenwald) v „dobrých starých časech" 19. století. Ve večerních hodinách ještě v uličkách hořely petrolejové lucerny. Na titulním snímku je v popředí vidět právě takovou lampu, nesenou železným lampovým sloupem. Podíváme-li se na snímek pozorně, všimneme si, že tehdy existoval pouze dolní hřbitov, neboť ohradní zeď hřbitova ještě nedosahuje ke zvonici. Domy všechny dobře známe. Po našem vyhnání z domoviny začalo pro tyto staré domy, v nichž žili už naši předkové, velké umírání (viz k tomu oba snímky na straně 16 a 17).
Zobrazit původní německý text
OSTERN
Die Ostertage sind seit je
Ein Friedensfest gewesen,
Man kann darüber Mancherlei
In alten Büchern lesen.
Die Osterglocken klingen heut
So traut wie sie einst klangen,
Als unsre Ahnen fromm, daheim,
Zur Kirche sind gegangen.
Der Osterbräuche gibt es viel
Wie Volk und Land, verschieden
In einem nur sind alle gleich;
Im Wunsch' nach Osterfrieden.
Schloßbauer
Frühlingsboten
Fort ist nun die rauhe Kälte
Lauer streicht der Wind,
Überall schon Feld und Wiesen
Merklich grüner sind.
Knospen keimen an den Ästen
Rings auf Busch und Baum,
Die Natur ist wach geworden
Aus dem Wintertraum.
Zwischen halb verwestem Grase
Zarte Blümchen blühn,
Hie und da ein gelber Falter
Fliegt darüber hin.
Seid gegrüßt ihr Frühlingsboten
Falter, Blümelein.
Freudig singen alle Vöglein:
Bald wird Frühling sein.
Schloßbauer
Das heutige Titelbild zeigt uns Schlaggenwald in der „guten, alten Zeit" des 19. Jahrhunderts. In den Abendstunden brannten noch die Petroleum-Laternen in den Gassen. Auf dem Titelbild ist im Vordergrund eine solche Lampe zu sehen, die von einem eisernen Laternenpfahl getragen wird. Wenn wir das Bild genau betrachten, bemerken wir, daß es damals nur den unteren Friedhof gegeben hat, da die Einfassungsmauer des Friedhofes noch nicht bis zum Glockenturm reicht. Die Häuser sind uns alle gut bekannt. Nach unserer Vertreibung aus der Heimat begann für diese alten Häuser, in denen schon unsere Vorfahren lebten, das große Sterben (siehe dazu die beiden Bilder auf Seite 16 und 17).
Slovo redaktora: umírající rodné město, zdražení a odložené setkání v Auerbachu
Moji milí krajané!
Opět vám mohu předložit bohaté číslo našeho Heimatbriefu, jehož příspěvky a zprávy probouzejí milé vzpomínky na starý domov, který je dnes vydán napospas zkáze. Podívejte se na oba snímky na straně 16 a 17, a hned pochopíte, že náš starý Horní Slavkov (Schlaggenwald) umírá. Pohled na tyto obrazové dokumenty je otřesný. Slečna Ernestine Müllerová našla ve svém příspěvku „Dvojí obrazy" pro tento úpadek přesná slova. V příštím čísle ukážu další dva obrazové dokumenty o zpustošení našeho milého rodného města.
Nepatrné zdražení Heimatbriefu, které jsem ohlásil v minulém čísle, se u všech odběratelů setkalo s plným pochopením. Jedna krajanka mi napsala, že se už dlouho divila tomu, že se předplatné neměnilo, když přitom v posledních letech zdražilo úplně všechno ostatní. Někteří odběratelé už za 91. číslo zaplatili s tímto nepatrným navýšením a dobrovolně přeplatili – za to jim, dotyčným krajanům, vyslovuji svůj nejsrdečnější dík. Všem ostatním odběratelům dnes ještě jednou oznamuji, že Heimatbrief stojí od tohoto čísla 1,10 DM za výtisk. Pamatujte na toto nepatrné zdražení při vyplňování poštovní poukázky.
Ohlášené setkání v Auerbachu, na které jsme se všichni už těšili, musím pro letošní rok bohužel odvolat, protože příprava a organizace setkání by pro našeho Toniho Hofmanna po jeho těžké nemoci znamenala příliš velkou zátěž, kterou nemůžeme na svědomí vzít. Krajanské setkání v Auerbachu se tedy bude moci konat až v roce 1964. Protože mnozí krajané pojedou o letnicích do Stuttgartu na Sudetoněmecký den, pokusím se mezitím pro naše krajany z hornoslavkovského farního obvodu zajistit místo setkání ve Stuttgartu. Podrobnosti sdělím v příštím čísle.
Za získání nových odběratelů mohu dnes poděkovat těmto krajanům: Hermine Kunstmannová, Bad Neustadt; Anton Agler, Obersalzberg; Anna Schimmerová, Altenstadt; Anton Stober, Hanau; Mizzi Henzeová, Stuttgart; Fritz Eckl, Oberau; Karl Kämpf, Ziertheim; Rudolf Heß, Hirschhorn; Willi Neidhart, Eschenbach; Adolf Gaßner, Dachau; Emma Ruß, Oberschönegg. 93. číslo našeho Heimatbriefu vyjde koncem května. Příspěvky a zprávy pro ně je třeba mi zaslat do 12. 5. 1963. Přeje všem krajanům veselé velikonoční svátky, zůstávám s pozdravy spjatými s domovem
Váš Rudi Marterer
Zobrazit původní německý text
Meine lieben Landsleute!
Wieder kann ich euch ein reichhaltiges Heft unseres Heimatbriefes vorlegen, das mit seinen Beiträgen und Berichten liebe Erinnerungen an die alte Heimat wachruft, die heute dem Verfall preisgegeben ist. Seht euch doch die beiden Bilder auf Seite 16 und 17 an, dann wißt ihr, daß unser altes Schlaggenwald stirbt. Der Anblick dieser Bilddokumente ist erschütternd. Fräulein Ernestine Müller hat in ihrem Beitrag „Zweierlei Bilder" die richtigen Worte für diesen Verfall gefunden. Im nächsten Heft zeige ich zwei weitere Bilddokumente von der Verwüstung unserer lieben Heimatstadt.
Die geringe Preiserhöhung für den Heimatbrief, die ich im letzten Heft angekündigt habe, hat bei allen Beziehern volles Verständnis gefunden. Eine Ländsmännin schrieb mir, daß sie sich schon lange über die unveränderte Bezugsgebühr gewundert hat, nachdem doch in den letzten Jahren alles andere im Preis gestiegen ist. Manche Bezieher haben bereits für die 91. Ausgabe die geringe Erhöhung bezahlt und freiwillig Überzahlungen geleistet, für die ich den betreffenden Landsleuten meinen herzlichsten Dank ausspreche. Allen anderen Beziehern gebe ich heute nochmals bekannt, daß der Heimatbrief ab dieser Folge 1,10 DM je Heft kostet. Denkt beim Ausfüllen der Zahlkarte an diese geringe Erhöhung.
Das angekündigte Treffen in Auerbach, auf das wir uns alle schon gefreut haben, muß ich leider für dieses Jahr absagen, da die Vorbereitung und Durchführung des Treffens für unseren Hofmann Toni nach seiner schweren Erkrankung eine zu große Belastung wäre, die wir nicht verantworten können. Das Heimattreffen in Auerbach kann daher erst 1964 stattfinden. Nachdem viele Landsleute zu Pfingsten nach Stuttgart zum Sudetendeutschen Tag fahren, werde ich mich in der Zwischenzeit um ein Trefflokal in Stuttgart für unsere Landsleute aus dem Schlaggenwalder Kirchsprengel bemühen. Näheres darüber teile ich im nächsten Heft mit.
Für die Gewinnung neuer Bezieher kann ich heute folgenden Landsleuten danken: Hermine Kunstmann, Bad Neustadt: Anton Agler, Obersalzberg; Anna Schimmer, Altenstadt; Anton Stober, Hanau; Mizzi Henze, Stuttgart; Fritz Eckl, Oberau; Karl Kämpf, Ziertheim; Rudolf Heß, Hirschhorn; Willi Neidhart, Eschenbach; Adolf Gaßner, Dachau; Emma Ruß, Oberschönegg. Die 93. Folge unseres Heimatbriefes erscheint Ende Mai. Beiträge und Nachrichten dafür sind mir bis zum 12. 5. 1963 einzusenden. Indem ich allen Landsleuten ein frohes Osterfest wünsche, verbleibe ich mit heimatverbundenen Grüßen
Euer Rudi Marterer
Velikonoce kdysi doma
Velikonoce kdysi doma
Napsal Hugo Prasse, Mühlacker
Fén nese zvuk velikonočních zvonů krajinou. Lidé i zvířata se radují, že přestáli dlouhou zimu s krutými mrazy. Není tedy divu, že se nám v tuto dobu vybavují velikonoční vzpomínky na domov, na Horní Slavkov (Schlaggenwald). Někdy kolem roku 1914, kdy se za jeden „šesťák" dostaly ještě čtyři cukrovinky a čtvrt kila uzeniny s houskou stálo dvanáct krejcarů, jsme my kluci měli v tuto roční dobu všichni stejnou vášeň. Byla to velikonoční střelba z klíčových pušek.
Už dlouho předem se hledal dutý klíč a tlustý hřebík, který se do dutého klíče dobře hodil. Musela se také nashromáždit odpovídající zásoba zápalek, jejichž hlavičkami se puška nabíjela. Samozřejmě se nedalo jít bez několika zkušebních výstřelů na vzkříšení, protože by to byla ta největší ostuda před ostatními kluky, kdyby ta věcička v pravou chvíli selhala. Tak se tedy nabíjelo a puška se odpálila o kámen. Většinou právě ve chvíli, kdy kolem procházela nějaká stará paní. S ohlušujícím „bum" se výstřel vybil a očekávané: „Ježíši Marjá, ty uličníku," na sebe nenechalo dlouho čekat.
Na Zelený čtvrtek ráno zvony „umřely" a na Bílou sobotu ráno opět „vstaly z mrtvých" se svým trojhlasým zvoněním. To byla pro klapačské kluky úleva, protože do té doby museli obstarávat dvanáctihodinové a šestihodinové zvonění pomocí klapaček, kladívek a rachejtlí. Odměna za to, která se sbírala dům od domu, se pak rozdělovala. Menší kluci byli přitom odbyti pár bonbony nebo malovanými vejci a posláni domů. Větší kluci si pak mezi sebou rozdělili hotové peníze, a když to úplně nesouhlasilo, což byl většinou právě ten případ, došlo ještě na pořádnou rvačku.
V sobotu k večeru se pak šlo do kostela na vzkříšení. Napravo od kostelních vrat vždy stála hudba a kostelní sbor v očekávání kněží s Nejsvětější svátostí. Jednou se stalo, že bubeník zapomněl paličky na tympány a všiml si toho, až když měl s bubnovým vířením nastoupit. Poradil si však a udělal to prsty. I když to nebylo tak hlasité, ale vířivý zvuk tam byl. V následujících letech se malého bubeníka pořád ptali: „Loisi, máš paličky s sebou?" Nalevo od kostelních vrat, u hřbitovní zdi, mělo své stanoviště střelecké družstvo. Křídla kostelních vrat byla dokořán otevřená. Tři kněží kráčeli pomalu k Božímu hrobu. Ve chvíli, kdy duchovenstvo spustilo zpěv „Kristus vstal z mrtvých", propukl velký jásot. Následující vířivý úder na tympány a zvonění ministrantů ručními zvonky bylo předehrou ke třem salvám střeleckého družstva, načež nahoře u zvonice zaduněly tři dělové rány. Nyní bylo i pro nás kluky s klíčovými puškami volno pálit a třaskalo to na všech koutech a koncích.
Průvod se seřadil a vydal se směrem k sakristii. Za zvuků „Vstal z mrtvých Pán" se průvod proměnil v slavnostní zážitek. Zatímco se procesí blížilo ke schodišti nahoru na horní hřbitov, zazněly ještě jednou tři dělové rány, které se rozlehly nad městem. Na tomto kamenném schodišti se vždy shromažďovali vojáci, kteří byli doma na velikonoční dovolené. Při průchodu kněží s Nejsvětější svátostí všichni vzdávali přísně vojenskou poctu. Procesí se pak vrátilo do kostela.
Na závěr táhli střelci se svou hudební kapelou dolů na náměstí, přičemž cesta vedla přes Pivovarskou uličku (Bräuhausgasse) a Hlavní ulici. Vpředu kráčel Krautzberger Karl s poloostrým nábojem a vycházkovou holí, kterou stále otáčel v ruce. Vždy pochodoval vpředu, kdykoli střelecká hudba z nějakého důvodu vytáhla. Svižným pochodem se šlo nyní směrem do města. Když hudební kapela se svými bílými péřovými chocholy na čákách zahnula kolem Putzecku a Krautzberger Karl s poloostrým nábojem v ruce udělal svou poklonu, rozzářilo se celé náměstí střídavě červeným a zeleným bengálským osvětlením. Průvod se rozešel před lékárnou.
V neděli velikonoční ráno v pět hodin bylo obyvatelstvo bývalého císařského svobodného horního města probuzeno třemi dělovými ranami a z kostelní věže se rozezněl chorál. Takové byly Velikonoce doma, jak je máme v paměti ještě z dob mládí.
Zobrazit původní německý text
Ostern einst daheim
Von Hugo Prasse, Mühlacker
Der Föhn trägt den Klang der Osterglocken durch das Land. Menschen und Tiere freuen sich, den langen Winter mit der strengen Kälte überstanden zu haben. So ist es nicht weiter verwunderlich, wenn sich bei uns um diese Zeit die österlichen Erinnerungen an daheim in den Vordergrund drängen. Etwa um das Jahr 1914 herum, als man für ein „Sechserl" noch vier Lawerln bekam und der „Viertling" Wurst mit einem Weck'n zwölf Kreuzer kostete, da hatten wir Buben zu dieser Jahreszeit alle den gleichen Fimmel. Das war das Schlüsselbüchsenschießen zu Ostern.
Schon lange vor der Zeit wurde nach einem Hohlschlüssel und einem dicken Nagel, der gut in den Hohlschlüssel paßte, gesucht. Auch ein entsprechender Vorrat an Streichhölzern, mit deren Köpfen die Büchse geladen wurde, mußte gesammelt werden. Natürlich konnte man ohne einige Probeschüsse nicht zur Auferstehung gehen, denn es wäre vor den anderen Buben die größte Blamage gewesen, wenn das Ding im richtigen Augenblick versagt hätte. So wurde eben geladen und die Büchse an einem Stein losgeschlagen. Meistens gerade dann, wenn eine alte Frau vorüberging. Mit einem ohrenbetäubenden „Wumm" entlud sich der Schuß und das erwartete: „Jesses Maria, döi Sauboum", blieb nicht aus.
Gründonnerstag früh starben die Glocken und am Karsamstag früh standen sie mit ihrem dreistimmigen Geläute wieder auf. Das war für die Ratschenbuben die Entlastung, denn in der Zwischenzeit mußten diese das Zwölfuhr- und Sechsuhrläuten mit Ratschen, Hämmern und Rumpelkästen besorgen. Der Lohn dafür, welcher von Haus zu Haus gesammelt wurde, kam dann zur Verteilung. Die kleineren Buben wurden dabei mit einigen Zuckerln oder bunten Eiern abgespeist und heimgeschickt. Die größeren Buben verteilten dann unter sich das Bargeld, und wenn es nicht ganz stimmte, was ja meistens der Fall war, gab es noch eine zünftige Keilerei.
Am Karsamstag gegen Abend ging man dann in die Kirche zur Auferstehung. Rechts vom Kirchentor stand immer die Musik und der Kirchenchor in Erwartung der Priester mit dem Allerheiligsten. Eines Jahres hatte der Tambour die Paukenschläger vergessen und dies erst bemerkt, als er schon mit einem Paukenwirbel zum Einsatz kommen sollte. Er wußte sich aber zu helfen und machte es mit den Fingern. Wenn es auch nicht so laut ging, aber der Paukenwirbel war da. In den folgenden Jahren wurde der kleine Trommler immer noch gefragt: „Lois, hast die Schläger dabei?" Links vom Kirchentor, an der Friedhofmauer, hatte die Schützenkompanie ihren Standplatz. Die Flügel des Kirchentores waren weit geöffnet. Die drei Priester schritten langsam zum heiligen Grab. In dem Moment, als von der Geistlichkeit der Gesang erklang: „Christus ist erstanden", setzte ein großer Jubel ein. Der folgende Paukenwirbel und das Handgeläute der Ministranten war der Auftakt zu den dreimaligen Salven der Schützenkompanie, worauf oben beim Glockenturm drei Böllersalven erdröhnten. Nun war auch für uns Buben mit den Schlüsselbüchsen das Feuer frei und es krachte an allen Ecken und Enden.
Der Umzug gruppierte sich und setzte sich in Richtung Sakristei in Bewegung. Unter den Klängen „Auferstanden ist der Herr" gestaltete sich der Umzug zu einem feierlichen Erlebnis. Während sich die Prozession dem Treppenaufgang zum oberen Friedhof näherte, rollten nochmals drei Böllerschüsse über die Stadt hinweg. Auf dieser steinernen Treppe versammelten sich immer die Soldaten, die auf Osterurlaub daheim waren. Während des Vorbeizuges der Priester mit dem Allerheiligsten leisteten sie alle stramme Ehrenbezeugung. Die Prozession kehrte dann zurück in die Kirche.
Zum Abschluß zogen die Schützen mit ihrer Musikkapelle hinunter zum Marktplatz, wobei der Weg durch die Bräuhausgasse und die Hauptstraße führte. Voran der Krautzberger Karl mit Halbkracher und Spazierstock, den er immer in der Hand herumleierte. Er marschierte stets voraus, wenn die Schützenmusik aus irgend einem Anlaß ausrückte. Mit einem schneidigen Marsch ging es nun stadteinwärts. Als die Musikkapelle, mit ihren weißen Federbüschen am Tschako, um das Putzeck bog und der Krautzberger Karl mit dem Halbkracher in der Hand seinen Diener (Verbeugung) machte, erglühte der ganze Marktplatz unter abwechselnd roter und grüner bengalischer Beleuchtung. Der Zug löste sich vor der Apotheke auf.
Ostersonntag früh um fünf Uhr wurde die Bevölkerung der einst kaiserlich freien Bergstadt mit drei Böllerschüssen geweckt und vom Kirchturm herab blies man einen Choral. So war Ostern daheim, wie man es aus der Jugendzeit noch in Erinnerung hat.
Setkání krajanů 6. ledna 1963 v Bayreuthu
[obr] Zadní řada zleva doprava: Kreis Wertl, hostinský; Neidhart Hans, řídící učitel v. v.; Köhler Ernst, zedník; Bachmann Toni (napůl zakrytý); Koch Josef (87 let); Kämpf Josef; Herzog Josef; paní Hahn nebo Kämpf (dříve bydlela u pekaře Kolba); dcera pekaře Oskara Bäcka (zakrytá lampou); paní Hundhammer; paní Kolb, roz. Schenk; paní Bräutigam, roz. Schmieger; paní Herzog, roz. Dörfel; paní Neidhart, roz. Schmeller; Köhler Rudi. Přední řada zleva doprava: Hubl Josef; Klarner Mani; Stubner (z Altsattelu); paní Schmieger; paní Kämpf; paní Bäck; paní Stubner, paní Hubl; paní Fleischmann; paní Klarner; paní Bachmann; paní Schmieger, rozená Fleischmann; paní Wilfert, roz. Kern; úplně vpředu v podřepu Kolb Hans.
Zobrazit původní německý text
Vom Treffen unserer Landsleute am 6. 1. 1963 in Bayreuth
Hintere Reihe von links nach rechts: Kreis Wertl, Gastwirt; Neidhart Hans, Oberlehrer i. R.; Köhler Ernst, Maurer; Bachmann Toni (halb verdeckt); Koch Josef (87 Jahre); Kämpf Josef; Herzog Josef; Frau Hahn oder Kämpf (wohnte früher beim Bäcker Kolb); Tochter von Bäck Oskar (von der Lampe verdeckt); Frau Hundhammer; Frau Kolb, geb. Schenk; Frau Bräutigam, geb. Schmieger; Frau Herzog, geb. Dörfel; Frau Neidhart, geb. Schmeller; Köhler Rudi. Vordere Reihe von links nach rechts: Hubl Josef; Klarner Mani; Stubner (von Altsattel); Frau Schmieger; Frau Kämpf; Frau Bäck; Frau Stubner, Frau Hubl; Frau Fleischmann; Frau Klarner; Frau Bachmann; Frau Schmieger, geborene Fleischmann; Frau Wilfert, geb. Kern; ganz vorn in Hockstellung Kolb Hans.
Co znamená označení „Schalanda"?
Ve vánočním čísle byl při vysvětlení obrázku „Pivovarská ulička dnes" zmíněn hostinec „Schalanda", který jak známo patřil k pivovaru. Jeden krajan by nyní rád věděl, co vlastně označení „Schalanda" znamená a jaký má původ. Kdo ze starších rodáků z Horního Slavkova (Schlaggenwald) by o tom mohl podat informaci? Protože i další krajané, především bývalí hosté „Schalandy", budou mít o výklad tohoto názvu jistě zájem, potěšilo by mě, kdyby se na objasnění této vlastivědné otázky podílelo co nejvíce Slavkovanů. Dopisy prosím zasílejte na adresu vydavatele Heimatbriefu. M.
Zobrazit původní německý text
Was bedeutet die Bezeichnung „Schalanda"?
Im Weihnachtsheft wurde bei der Erläuterung des Bildes „Die Bräuhausgasse heute" das Gasthaus „Schalanda" erwähnt, das bekanntlich zur Brauerei gehörte. Ein Landsmann will nun gern wissen, was die Bezeichnung „Schalanda" eigentlich bedeutet und welchen Ursprung sie hat. Wer von den älteren Schlaggenwaldern kann darüber Auskunft geben? Da auch andere Landsleute, vor allem die ehemaligen Schalanda-Gäste, an der Deutung dieses Namens interessiert sein werden, wollte ich mich freuen, wenn sich recht viele Schlaggenwalder an der Klärung dieser heimatkundlichen Frage beteiligen würden. Zuschriften sind an den Herausgeber des Heimatbriefes zu richten. M.
Pozor! Příští setkání v Norimberku 5. května 1963
Pozor!
Příští setkání v Norimberku 5. května 1963
Bezpodmínečně si poznamenejte, aby se na to nezapomnělo.
Po dlouhé zimní přestávce se 5. května 1963 koná naše příští setkání v Norimberku. Místem srazu je tentokrát hotel Mozart (penzion Garni) v ulici Galgenhofstraße 45. Je to docela blízko jižního východu z norimberského hlavního nádraží. Když vyjdete z hlavního nádraží jižním východem, stojíte před benzinovou pumpou, od které je to k hotelu Mozart už jen 300 metrů. Kdo přijede autem, musí u hlavního nádraží projet podjezdem a pak odbočit vlevo do Galgenhofstraße.
Majitel hotelu Mozart je krajan z Karlových Varů. Samotný lokál vyhledal krajan Franz Meixner, kterému již dnes mnohokrát děkuji za jeho úsilí. Zvu proto co nejsrdečněji všechny krajany v okolí Norimberka na toto setkání. Poté, co letos odpadá setkání v Auerbachu, doufám, že do Norimberka přijede co nejvíce krajanů. Vyhraďte si proto 5. květen 1963, což je první neděle v květnu, pro naše rodácké setkání. Je přece tak krásné, když si člověk může zase jednou v klidu popovídat pár hodin s krajany z domoviny. Setkání začíná ve 13 hodin. Přijeďte tedy 5. května do Norimberka v hojném počtu. Rudi Marterer
Nyní obzvlášť výhodně
Conte Corti-Sokol, DER ALTE KAISER (Starý císař)
Císař František Josef I. od Berlínského kongresu až do své smrti.
Velkolepé biografické vylíčení „posledního monarchy" Evropy, které svými světly a stíny hluboce zasáhne nejen ty, kdo byli svědky oněch dob, ale i dnešní generaci. Poutavě napsaná kniha je zároveň živým svědectvím o smyslu a velikosti Rakousko-Uherska, jehož vysoké poslání v rámci evropské rodiny národů bylo doceněno teprve poté, co přestalo existovat. 491 stran a 53 vyobrazení na tabulích, většinou publikovaných poprvé, vícebarevný přebal, plátěná vazba, místo 22,80 DM nyní jen 14,80 DM.
K dostání přes:
Verlag Schlaggenwalder Heimatbrief R. Marterer, 852 Erlangen, Zeppelinstr. 40
Zobrazit původní německý text
Achtung! Nächstes Treffen in Nürnberg am 5. Mai 1963
Achtung!
Nächstes Treffen in Nürnberg am 5. Mai 1963
Unbedingt vormerken, damit es nicht vergessen wird.
Nach der langen Winterpause findet am 5. Mai 1963 unser nächstes Treffen in Nürnberg statt. Das Trefflokal ist diesmal das Mozart-Hotel (Garni-Pension) in der Galgenhofstraße 45. Das ist ganz in der Nähe des Südausganges des Nürnberger Hauptbahnhofes. Wenn man den Hauptbahnhof durch den Südausgang verläßt, steht man vor einer Tankstelle, von der es nur noch 300 Meter bis zum Mozart-Hotel sind. Wer mit dem Auto kommt, muß beim Hauptbahnhof durch die Unterführung fahren und dann links zur Galgenhofstraße einbiegen.
Der Besitzer des Mozart-Hotels ist ein Karlsbader Landsmann. Das Lokal selbst hat Ldm. Franz Meixner ausfindig gemacht, dem ich für seine Bemühungen schon heute vielmals danke. Ich lade daher alle Landsleute im Raum Nürnberg recht herzlich zu dieser Zusammenkunft ein. Nachdem das Treffen in Auerbach dieses Jahr ausfällt, hoffe ich, daß recht viele Landsleute nach Nürnberg kommen. Haltet euch daher den 5. Mai 1963, das ist der erste Sonntag im Mai, für unsere heimatliche Zusammenkunft frei. Es ist doch so schön, wenn man sich wieder einmal mit Landsleuten aus der Heimat einige Stunden gemütlich unterhalten kann. Das Treffen beginnt um 13 Uhr. Kommt also am 5. Mai recht zahlreich nach Nürnberg. Rudi Marterer
Jetzt besonders preiswert
Conte Corti-Sokol, DER ALTE KAISER
Kaiser Franz Joseph I. vom Berliner Kongreß bis zu seinem Tode.
Ein großartiges biographisches Gemälde des „letzten Monarchen" Europas, das mit seinen Lichtern und Schatten nicht nur jene, die noch Zeugen dieser Zeiten waren, sondern auch die Generation von heute menschlich ergreift. Das fesselnd geschriebene Buch ist aber auch ein lebendiges Zeugnis vom Sinn und von der Größe Österreich-Ungarns, dessen hohe Sendung innerhalb der europäischen Völkerfamilie erst erkannt wurde, als es nicht mehr bestand. 491 Seiten und 53 meist erstmals veröffentlichte Abbildungen auf Tafeln, mehrfarbiger Schutzumschlag, Leinen, statt 22,80 DM jetzt nur 14,80 DM.
Zu beziehen durch:
Verlag Schlaggenwalder Heimatbrief R. Marterer, 852 Erlangen, Zeppelinstr. 40
Sbírka pro nejstarší Horní Slavkovanku
Sbírka pro nejstarší Horní Slavkovanku (Schlaggenwald)
Na financování dárkového balíčku pro paní Annu Stowasserovou, která – jak jsem oznámil v 91. čísle Heimatbriefu – je v současnosti naší nejstarší rodačkou z Horního Slavkova, se mi sešlo velmi mnoho příspěvků, z čehož jsem měl opravdovou radost, a za což vyslovuji níže jmenovaným krajanům srdečný dík za jejich rodácké cítění. Protože celková částka činí 131,20 DM, mohu paní Stowasserové financovat dokonce dva dárkové balíčky. První jí pošlu po Velikonocích, druhý pak k jejím 96. narozeninám dne 1. 8. 1963. Naše nejstarší rodačka se z těchto balíčků od svých věrných a ochotných krajanů jistě velmi potěší. O obsahu a doručení balíčků podám zprávu v příslušném čase v Heimatbriefu. A nyní následují jména dárců s jednotlivými částkami:
HORNÍ SLAVKOV
Kühnhackl Josef, Altenbuch . . . . 10,— DM
Kraft Hermann, Wolfsburg . . . . . 10,— DM
Müller Ernestine, Herbornseelbach . . 10,— DM
Nowotny Josefine, Niedernhausen . . 3,— DM
Abfalter Anna, Schwarzhofen . . . . 5,— DM
Opl Franz, Mamming . . . . . . . 3,90 DM
Jakob Olga, Schaafheim . . . . . . 2,— DM
Reif Franz, Korntal . . . . . . . 6,— DM
Pöttig Paul, Töging am Inn . . . . 3,50 DM
Gottschalk Anna, Offenbach . . . . 1,— DM
Brandl Hans, Hüfingen . . . . . . 5,— DM
Bayer Josefine, Bellenberg . . . . 5,— DM
Stowasser Franz, Salzberg-Berchtesgaden 10,— DM
Zeidler Walter a Josef, Offenbach . 3,— DM
Pötzl Emma, Bieber . . . . . . . 3,— DM
Prasse - Zitterbart, Mühlacker . . . 9,— DM
Dörfl Johann, Auerbach/Opf. . . . . 10,— DM
Hanika Gustav, Herdecke (Ruhr) . . . 1,— DM
Schaffer Elsa, München-Obermenzing . 5,— DM
Thyzel - Kuhn, Selb . . . . . . . 10,— DM
Ruß Emma, Oberschönegg . . . . . 1,80 DM
Schröck Anna, Wiesau . . . . . . 5,— DM
Schröck Karl, Leisenwald . . . . . 2,— DM
Schöttner Frieda, Burgau . . . . . 2,— DM
RABENSGRÜN
Hofmann Karl, Reichenberg bei Würzburg 1,— DM
Jeßl Oswald, Neuenhaßlau . . . . 4,— DM
Celková částka k 1. 4. 1963 . . . . . 131,20 DM
Dobře prosperující obchod s mlékem a potravinami
je k prodeji z důvodu úmrtí majitele. Současný roční obrat 120 000 lze ještě dále zvyšovat. Pro mladé, cílevědomé lidi vynikající existence. Podmínky převzetí jsou velmi výhodné. Nabídky vážných zájemců pod heslem „Jedinečná příležitost" zasílejte na vydavatele „Schlaggenwalder Heimatbriefu".
Zobrazit původní německý text
Spenden für die älteste Schlaggenwalderin
Zur Finanzierung eines Geschenkpaketes an Frau Anna Stowasser, die — wie ich im 91. HB bekanntgab — unsere derzeit älteste Schlaggenwalderin ist, sind mir sehr viele Spenden zugegangen, worüber ich mich recht gefreut habe und wofür ich den nachstehend genannten Landsleuten herzlichen Heimatdank sage. Nachdem der Gesamtbetrag 131,20 DM ergibt, kann ich sogar zwei Geschenkpakete an Frau Stowasser finanzieren. Das erste Paket lasse ich ihr nach Ostern zugehen, das zweite dann zu ihrem 96. Geburtstag am 1. 8. 1963. Unsere älteste Schlaggenwalderin wird sich über diese Geschenkpakete von ihren treuen und hilfsbereiten Landsleuten sehr freuen. Über den Inhalt und die Ankunft der Pakete berichte ich zum gegebenen Zeitpunkt im Heimatbrief. Und nun folgen die Namen der Spender mit den einzelnen Spendenbeträgen:
SCHLAGGENWALD
Kühnhackl Josef, Altenbuch . . . . DM 10,—
Kraft Hermann, Wolfsburg . . . . . „ 10,—
Müller Ernestine, Herbornseelbach . . „ 10,—
Nowotny Josefine, Niedernhausen . . „ 3,—
Abfalter Anna, Schwarzhofen . . . . „ 5,—
Opl Franz, Mamming . . . . . . . „ 3,90
Jakob Olga, Schaafheim . . . . . . „ 2,—
Reif Franz, Korntal . . . . . . . „ 6,—
Pöttig Paul, Töging am Inn . . . . „ 3,50
Gottschalk Anna, Offenbach . . . . „ 1,—
Brandl Hans, Hüfingen . . . . . . „ 5,—
Bayer Josefine, Bellenberg . . . . „ 5,—
Stowasser Franz, Salzberg-Berchtesgaden „ 10,—
Zeidler Walter und Josef, Offenbach . „ 3,—
Pötzl Emma, Bieber . . . . . . . „ 3,—
Prasse - Zitterbart, Mühlacker . . . „ 9,—
Dörfl Johann, Auerbach/Opf. . . . . „ 10,—
Hanika Gustav, Herdecke (Ruhr) . . . „ 1,—
Schaffer Elsa, München-Obermenzing . „ 5,—
Thyzel - Kuhn, Selb . . . . . . . „ 10,—
Ruß Emma, Oberschönegg . . . . . „ 1,80
Schröck Anna, Wiesau . . . . . . „ 5,—
Schröck Karl, Leisenwald . . . . . „ 2,—
Schöttner Frieda, Burgau . . . . . „ 2,—
RABENSGRÜN
Hofmann Karl, Reichenberg bei Würzburg „ 1,—
Jeßl Oswald, Neuenhaßlau . . . . „ 4,—
Gesamtbetrag am 1. 4. 1963 . . . . . „ 131,20
Gutgehendes Milch- und Lebensmittelgeschäft
infolge Todesfall zu verkaufen. Der gegenwärtige Jahresumsatz von 120 000 ist noch weiter steigerungsfähig. Für junge, strebsame Leute eine vorzügliche Existenz. Die Übernahme-Bedingungen sind sehr günstig. Zuschriften von ernsthaften Interessenten unter Kennwort „Einmalige Gelegenheit" an den Herausgeber des „Schlaggenwalder Heimatbriefes".